Chloë Grace Moretz by měla fofrem vyměnit agenta, jinak její kariéra skončí dřív, než oslaví třicáté narozeniny. Dívat se na její filmografii je skoro až depresivní a při pokusu najít opravdu dobrý nebo úspěšný film, který by stál hlavně na ní a na jejím herectví, jsem to nakonec vzdal. Je to škoda, protože Moretz umí hrát a díky Kick-Ass má pořád spoustu fandů, ale nějak to prostě nejde. A bohužel ani její novinka Shadow in the Cloud situaci nezlepší. Bojím se, že spíš naopak. 

V Tichomoří, stejně jako všude jinde na světě, zuří druhá světová válka. Maude Garrett, toho času zabydlená na spojenecké základně na Novém Zélandu, má ale úplně jiné problémy než Japonce se světovládnými choutkami. Má se přesunout na Samou a doručit tam tajemný kufr s ještě tajemnějším obsahem. A poletí bombardérem. Její noví kolegové z toho nejsou zrovna nadšení a ona by taky seděla radši někde jinde než na stanovišti střelce, ovšem mise je mise, a tak to musí zvládnout. V následujících hodinách ji čeká střet nejen s nepřátelskými stíhači, ale i se sexistickými spolubojovníky a především s podivnou bytostí, která se rozhodla udělat všechno pro to, aby letadlo spadlo z oblohy… Spolu s Maude se totiž v bombardéru B-17 rozhodl na pár hodin zabydlet i gremlin!

Shadow in the Cloud: FOTOGALERIE

Jestli potřebujete, klidně si ten předchozí odstavec ještě jednou v klidu přečtěte, rovnou vám však říkám, že to celé bude pořád působit stejně divně jako napoprvé. A to se dá říct o celém Shadow in the Cloud. Těžko říct, co zůstalo z původního scénáře Maxe Landise, který byl nucen projekt opustit, když prosáklo, že je tak trochu hovado, co se neumí chovat a má problém se ženami. Jeho práci pak upravila sama režisérka Roseanne Liang, ale kdo může za výsledný patvar, to si nedovolím odhadovat. Patvar je to ovšem pořádný. A v tom tkví hlavní problém celého filmu. 

Shadow in the Cloud se totiž pokouší smíchat tři poměrně dost nesourodé žánry. A samostatně šlapou vcelku dobře. Jistě, velkolepou válečnou podívanou za ten drobný rozpočet natočit nelze, ale souboje s japonskými stíhačkami vypadají dobře a režisérka se navíc nebojí přehánět to se stylizací a jisté momenty jsou tak strašně over the top, že se u nich člověk musí potutelně usmívat. Jenomže tahle brakovost se tu mísí se zcela seriózním komorním příběhem ženy, která se octla v mužském prostředí, kde hrají hlavní roli ega a takové to kamarádsko-vojenské ponižování. A ona sem pochopitelně nezapadá, takže dostává pořádnou sexistickou čočku. Tyhle scény jsou one-woman show bývalé Hit-Girl, protože urážky a ponižování musí snášet přes vysílačku a reagovat na ně téměř nejde. Moretz to naštěstí zvládá uhrát velmi přesvědčivě. Stejně jako bitky s gremlinem, který trhá letadlo na kusy a z jakéhosi důvodu se chce zmocnit jejího zavazadla. 

Jestli potřebujete, klidně si ten předchozí odstavec ještě jednou v klidu přečtěte, ale smysl to nebude dávat ani teď. Shadow in the Cloud skutečně kombinuje tři zcela odlišné žánry i režisérské přístupy a ono to (překvapení!) vůbec nefunguje. Když se seriózní a funkční komorní příběh ženy, která se ocitla ve výlučně mužském a velmi toxickém prostředí, změní na survival horor, při němž se leze za letu zvenku po bombardéru, občas se sestřelí nějaká stíhačka a přerostlá netopýrokrysa trhá na kusy hydrauliku, je to prostě divné. 

Nechci tu teď psát, že tvůrci nevěděli, co chtějí natočit. Oni to podle všeho věděli a taky natočili, bohužel výsledkem je prostě obrovský binec, který žánrově skáče z jedné strany na druhou, aniž by vlastně někam směřoval. Shadow in the Cloud má pár silných momentů, Moretz zvládá hlavní roli, ať už režisérka zrovna točí drama, nebo akčně-válečnou divočinu a celé to má hudbu jak od Johna Carpentera, ale dohromady se to nedá nijak uchopit. Na vážné drama (i ten gremlin do něj svým způsobem zapadá, to už bych ovšem museli spoilerovat) je to příliš brakové. A na béčkovou divočinu se tu zase s vážnou tváří řeší zcela seriózní věci. 

Přehrajte si trailer Zároveň bych však kecal, kdybych tvrdil, že jsem se vyloženě nudil. Díky kraťounké stopáži a vcelku rychlému tempu to celé uteklo a když člověk přistoupí na pravidla hry a fakt, že ta pravidla tu ve skutečnosti vůbec nejsou. Jako součást Povídek ze záhrobí nebo Pásma soumraku by to bylo fajn, protože tam člověk s nějakým tím hraním si se žánry a jistou střeleností počítá. V celovečerní podobě je to celé ale... no prostě pořádný bordel.