Byl to skvělý start. Nezávislý horůrek Saw s geniálním průvodním nápadem svého času oslavovali diváci i kritici. Vznikla dvojka. Trojka. Čtyřka. Pětka. Z dnešního pohledu je až neuvěřitelné, jakou má série Saw výdrž. Kritická přízeň sice opadla, diváci si nicméně v rámci každoročního svátku vykotlaných dýní na svou porci Pily zajdou. A tak není důvod nenatočit za rok zase další pokračování. VŽDYCKY v něm někdo zatouží účinkovat (tady se přece píší dějiny, no ne?), bude stát úplně stejně mrzký peníz jako minulý rok a velmi pravděpodobně se zase zaplatí už během prvního týdne, protože – co si budeme namlouvat – ten marketingový timing je geniální. A to tvůrcům bohatě stačí.

Přemýšlím, co napsat o pátém díle série, kde jsou předchozí čtyři díly úplně stejné. Co výjimečného podchytit a nebylo to ještě napsáno v některé z minulých recenzí. Jigsaw je zpět (ať už to znamená cokoliv) a zase se rozhodne lapit několik chudáků v kleštích důmyslných pastí, které je nemusí připravit, ale velice pravděpodobně připraví o život než si předtím ještě stihnou velmi brutálně ublížit. Paralelně s výletem po sérii smrtících komor pobíhá (lépe řečeno postává) příběhem detektiv, který cosi tuší a cosi ví, ale stejně nakonec zjistí, že byl jen loutkou v něčích pařátech.

Linie číslo jedna je v rámci možností poměrně zábavná a mihne se v ní spousta dnes už známějších herců (seriálová přítelkyně Dextera obarvená na brunetu). Jinak ale s nosným příběhem vůbec nijak nesouvisí a sérii Saw nikam neposunuje. Je tu čistě proto, že v každém předchozím díle Saw bylo naporcováno několik chudáků na sto různých způsobů, tak proč by to tedy dnes mělo být jinak. Dobrá. Lidé umírají, vybuchují, rozřezávají si ruce – pokud si na něco takového potrpíte a dokážete to brát s nadsázkou, budiž vám jedna polovina pátého Saw s klidným svědomím doporučena. Jen poznámka na okraj: Myslím si o sobě, že snesu hodně, ale úvodní scéna se mnou zakývala zhruba podobně jako znásilnění na začátku druhých Hor, které mají oči. Ne že by to bylo přespříliš děsivé. Je to jenom přespříliš brutální, nechutné a prachsprostě samoúčelné.

Linie číslo dvě není zábavná v rámci jakýchkoliv možností. Vyšetřující policista prostojí celý film nad spisy a lejstry, aby jimi listoval a citoval je způsobem, který mu vždycky poodhalí novou skutečnost. Tato nová skutečnost se zjeví ve formě flashbacku některého ze čtyř předchozích dílů, kterému má dát nový pohled na věc, ve skutečnosti ale pouze variuje totéž, co už se variovalo ve čtyřce – je to takové zopakování uplynulého děje s jednou novou skutečností a celé to působí jako intro k dalšímu dílu, který už by měl být pořádný. Problém je, že tohle už si říkáme několikátý rok po sobě a Saw pořád nějak nejde do sebe.

Debutující režisér David Hakl zvládá svou roli na jedničku, což je resumé, které vyplývá z faktu, že tu nemá prakticky žádnou práci a tak nemá co zkazit. Opsané obrazové filtry z minulých dílů, známe interiéry od tamtéž, pár herců, z nichž téměř nikdo bez výjimky neumí hrát a k tomu dialogy a zvraty, které si chvílemi nezadají s Pánskou jízdou (ano, s tou od Kotíka). Šokující zjištění a překvapivá odhalení se dají odzívat ve chvíli, kdy už jste se v minulosti jednou takhle napálili a když už bychom věci generalizovali, platí to tu vlastně úplně o všem. Předpokládám ale, že pokud se na Saw 5 vydáte, učiníte tak s naprosto konkrétním a nepřehnaným očekáváním. A to se do puntíku splní. Otázkou zůstává, jestli stojí za těch utracených 150 Kč a nevyplatí se počkat na DVD.

Pátý díl Saw nedělá sérii ostudu. Tu už udělaly předchozí díly a pětka jenom drží laťku. Drží ji statečně a s ohledem na očekávání i řemeslně k naprosto průměrné spokojenosti. Což je problém, protože ji i přes nepopiratelnou demenci a vození za nos nemůžu s čistým svědomím odstřelit. A tak rád bych to přitom udělal. Skutečnost, že si na takových filmech někdo každoročně vydělá na pět luxusních vilek na Havaji, mi hýbe žlučí.

P.S. Saw 5 otevírá dveře nejen pro šestý, ale s přehledem i pro sedmý, osmý a dalších nevímkolik dílů. Neuvěřitelné.