James Cameron má rád vodu, 3D a potápění. Když za ním tedy přišla parta neznámých filmařů s tím, že by si chtěli natočit dobrodružný film o jeskyňářích a rádi by měli v titulcích jeho jméno jako lákadlo na diváky, nejspíš moc dlouho s podpisem smlouvy neváhal. Scénář si ale přečíst mohl.

Sanctum totiž není film, u kterého by člověk čekal účast jednoho z největších režisérů všech dob. Kdyby nebylo Camerona, nejspíš bychom tenhle nepříliš povedený thriller v kinech neviděli. A asi by to ani nikomu nevadilo. Sanctum se totiž nepovedlo. Jeskyňářských thrillerů jsme tu v posledních letech měli hned několik a ve všech se však hrdinové museli potýkat s nebezpečnými potvorami. Pád do tmy dokázal člověku řádně pocuchat nervy, Jeskyně zase pobavila svou laciností a hloupostí. V obou filmech se ale pořád něco dělo, což se o nejnovějším kousku do žánru jeskyňářských thrillerů při nejlepší vůli říct nedá.

Tady se sází na realitu, takže ohrožení přichází maximálně od matky přírody nebo od lidí samotných. Potíž je v tom, že matka příroda toho moc nepředvede a že lidští hrdinové jsou absolutně nezajímaví. Parta jeskyňářů hodinu chodí pod zemí, občas musí někam plavat a sem tam řeší problém, který někoho může stát (a často i stojí) život. Bohužel podchlazení nebo vlasy zamotané do karabiny nejsou zdaleka tak efektní, jak by si asi filmaři představovali. Hra na opravdovost je hezká věc, už po čtvrt hodině však začne to jednotvárné prostředí, kde pořád teče voda a kde vedlejší postavy umírají sice realisticky, ale rozhodně ne efektně, člověka docela otravovat.

Takže jako akční film Sanctum neobstojí a zbývají nám postavy, díky nimž by z tohohle béčka mohlo být za jistých okolností solidní drama. Tady je to však ještě větší průšvih. Hrdinové sice za pochodu řeší své osobní problémy, jako postavy jsou však ještě mnohem méně zajímaví než jako akční borci. Máme tu konflikt drsného otce a mladého syna, nezodpovědného milionáře, který dělá problémy, nějaké začátečníky, kteří musí na svou nezkušenost zákonitě doplatit a pár dalších nudných charakterů. Všichni vedou ty nejbanálnější dialogy, řeší milionkrát řešené problémy a nudí.

Takže Sanctum ne. Je to nudný film, který nefunguje ani jako thriller, protože není dost napínavý, ani jako drama, jelikož charaktery jsou zajímavé asi jako parlamentní projevy Jiřího Paroubka. Přiznám se, že tak od třetiny filmu jsem si říkal, že bych radši viděl dokument o tom, jak se Sanctum natáčelo, než Sanctum samotné.