Pro mladé diváky je Sean Astin hlavně Bob ze Stranger Things, pro ty o něco starší jde o Sama z Pána prstenů. Dávno před globální slávou ale byl hlavně Mikeym z Rošťáků (Cromovo V.I.M.ko) a také Rudym ze stejnojmenného sportovního dramatu, které jsem doporučoval v roce 2020, když mělo na ČSFD pouhých 734 hodnocení. Jak se od té doby situace změnila? Rudy (česky tedy Bourák) se vyšplhal na 1 254 hodnocení, pořád ho však neviděl prakticky nikdo z mého okolí. Dal jsem vám pět let, je čas přitopit pod kotlem!

Bourák se odehrává v 70. letech na univerzitě Notre Dame, kde se mladý Rudy snaží probojovat do zdejšího fotbalového týmu. Odmalička to byl jeho největší sen, jeho výška, tělesná stavba a vůbec (ne)atletická nátura jsou v tomhle směru velkou překážkou. Rudy zkrátka vůbec nevypadá jako někdo, kdo by se měl prohánět mezi dvoumetrovými hromotluky, kteří se perou o šišatý míč. Jak už to ale v podobných filmech bývá, sen je sen – a kdyby se ho Rudy vzdal, jen těžko by o něm někdo chtěl vyprávět.

Ano, v jádru vám tady cpu archetypální sportovní drama o outsiderovi, který měl větší srdíčko než všichni ostatní a dřel jako mezek, aby zahladil všechny svoje mínusy. V případě Bouráka se ale klasický příběh rozepsal do opravdu špičkové a nesmírně feel-good podoby, kdy hlavnímu hrdinovi fandíte na každém kroku a pohlceně s ním prožíváte všechny jeho vzestupy i pády. Sean Astin jako by se pro tuhle roli narodil (Sam promine) a i zbytek obsazení jede na maximum, přičemž řada motivačních proslovů a scén vstoupila do historie.

To poslední bohužel platí jen o Americe – vzpomeňte si třeba na seriál Newsroom a „nošení dresů“. Mimo USA je Rudy klenotem, který stále čeká na své objevení, tak se nenechte dlouze přemlouvat. Pokud máte rádi příběhy, jež vám nalijí do žil motivaci, že můžete dokázat cokoliv, moc lepších celovečeráků vážně nenajdete