Robocop z roku 1987 je klasika a na place nové verze nebyl nikdo, kdo by to nevěděl. Její blůčko je vyloženě protkáno poctami originálu, hlavně se z něj ale dozvíte, že si natáčení tohohle remakeu neprosadilo studio MGM. Vysnil si ho brazilský režisér José Padilha, u kterého se producenti snažili udat Sedm statečných nebo Hercula. Tyhle projekty ho příliš nezajímaly, v zasedací místnosti ale byl plakát s Robocopem, jenž Padilhu dovedl k zásadní otázce: "A na tohle máte práva taky, ne?"

Tak se před pár lety rozjela reimaginace slavného ochránce zákona, který zjednává pořádek v řádně špinavém Detroitu (předtím se o ni zajímal třeba Darren Aronofsky). Primární pointa Robocopa je ale samozřejmě trochu jinde. Narozdíl třeba od přímočařejšího Dredda se tenhle borec s helmou musí rvát především s tím, že býval člověkem, ale teď je z něj víceméně robot. A právě tahle jeho stránka zajímala Padilhu nejvíc, což je na výsledném produktu sakra vidět.

Ne, samozřejmě tu nechybí satirické podtóny (šikovně je dodává militantní "zprávař" Samuela L. Jacksona) ani nějaké to drsné násilí (ačkoliv je eRková jednička pochopitelně jinde). Největší předností nového Robocopa je nicméně práce s postavami, ze které vzešly hned tři velmi zajímavé charaktery. Zaprvé si tu další výbornou roli střihnul Gary Oldman, jehož rozpolcený vědec je v prví půlce téměř hlavní hrdinou filmu. Veškeré dilemata ohledně stroje s lidským základem se točí kolem něj a v podstatě se tak stává hlavním hybatelem děje, během něhož vzniká ultimátní strážce pořádku.

Oldman bez problému vyniká v interakcích z kýmkoliv, to nejlepší z něj ale trvale dostává jeho korporátní parťák v podání Michaela Keatona. Bývalý Batman si šéfa Omnicorpu vyloženě vychutnává a dlouho nevíte, co byste od něj vlastně měli čekat. Plán s bezpečnějšími americkými ulicemi totiž nezní jako úplně blbý nápad, a když vám ho prezentuje největší hláškař filmu, těžko se mu odolává. Bez Keatonovy energie by byl Robocop o řád usedlejší. Pořád by mu ale zbylo dost fištrónu na to, aby obhájil svoji existenci.

Čímž se dostáváme k hlavní hvězdě téhle robotické show, Joelu Kinnamanovi. V bonusech se dozvíte, jak techniky potěšila jeho vysoká štíhlá postava, na níž se snáze montovalo ikonické brnění. Přednosti statného Švéda ale leží trochu jinde, a to hlavně v utlumeném výkonu, kdy se z člověka dokonale přenáší k vypláchnutému stroji, jenž staví svůj program zákon nad veškeré osobní zájmy. Nový Robocop je primárně o jeho ztrátě lidství a snaze jej znovu nalézt. O (doslovném) osekání člověka na jeho holé minimum a zkoumání, jestli může dál fungovat, nebo si po návratu domů vpálí kulku do hlavy.

Kinnamanův hrdina je v tomhle směru bravurně vybalancovanou postavou, která zužitkovává každý moment z doby, kdy na něm netancovaly hi-tech skalpely. Je paradoxní, že na Robocopovi tolik nejásáte u celkem cool akce, u níž zamrzí maximálně digitálnější blbnutí ve finále (protože tam je holt potřeba přifouknout měřítko). Nejvíc se vám vryjí do paměti intimnější scény, ve kterých se hlavní hrdina vyrovnává se svým novým tělem (!!!) nebo s návratem domů, kdy najednou nemůže vášnivě odvést manželku do ložnice nebo řádně obejmout svého syna. Na předem odsuzovanou předělávku sakra silný materiál!

Tlačení akce až v druhém sledu je u Robocopa pro nové tisíciletí dost zajímavé řešení, protože jestli nějaký blockbusterovější námět potřeboval dýchat, byl to zrovna tenhle. I tak jí dostanete hodně, problém je ale paradoxně v tom, že ji příliš zastiňují vydařené dramatické linky. Padilha dává vyloženě najevo, že ho kosení robotů nebo padouchů sice docela baví. Daleko raději si ale hraje s hlubšími motivy a přestřelková intermezza jsou tedy spíš povinnými předěly mezi výbornými dialogy a čachrováním s postavami, což se ale nedá tak úplně odpustit.

Kdyby se Robocopova akční stránka vyrovnala té příběhové, respektive do ni zcela ladně zapadala, měli bychom před sebou takřka perfektní remake. Jelikož se ale scénář trhá na dva kusy, nadšení postupem času lehce opadá a ve finále už si vyloženě odškrtáváte povinné money shoty do trailerů. Povede se tenhle balanc ve dvojce? Zatím se o ní vůbec nemluví (tržby nebyly zrovna astronomické), což je veliká škoda, protože tu od Zrození planety opic nebylo tak chytře rozehrané obrození mrtvé značky. A bůh ví, kdy nás zase nějaké potká. (7/10)

Robocop na blůčku pochopitelně vypadá a zní božsky, bonusová stránka ale bohužel nedostala tolik péče jako film samotný (české titulky jí každopádně nechybí). Na čtyři minuty nicneříkajících vystřižených scén se ještě nikdo zlobit nemůže (od toho skončily jako vystřižené). Jinak ale na disku najdete jen stejně dlouhou představovačku produktů od Omnicorpu a především tři featuretty, ve kterých se řeší Robocopovo nové pojetí, zbraně a oblek.

Že to nezní tak zle? Jistě, v oné půlhodince zákulisních materiálů se Padihla s Kinnamanem docela vypovídají. A sledovat výrobu stylové výzbroje a výstroje není zrovna nudný zážitek. Film ale vyniká hlavně tím, že nejde o přímočarý akčňák, takže je jeho bonusové zaměření krapet nekorespondující. K čemu je dobré, že Michael Keaton srovná Robocopův oblek s Batmanovým, když se nerozpovídá o ničem jiném? A kde je třeba zákulisní prohlídka politického pořadu, do kterého Padilha netradičně zapustil celý film? Zrovna tady by se o formě, ale především o obsahu filmu dalo debatovat celé hodiny, je tedy trochu škoda, že se o mnoha tvůrčích záměrech nedozvíte víc.

Blůčko Robocopa nicméně i tak stojí za pozornost. Technickému zpracování není co vytknout, a ačkoliv se toho v bonusech mohlo řešit daleko víc, alespoň jsme nějaké dostali. V první řadě by vás ale měl tenhle disk zajímat kvůli filmu, který bez debat patří mezi nejzajímavější restarty posledních let. A to je vzhledem k tomu, jak často je na nás Hollywood hrne, velice dobrá vizitka.

Obraz: 2,35:1 1080p (MPEG-4 AVC)
Zvuk: DTS-HD MA 5.1 - anglicky, DD 5.1 česky
Titulky: české
Datum vydání: 11. 6. 2014
Cena: 268,- (DVD), 448,- (BD), 538,- (BD ve Steelbooku)

Za zapůjčení disku na recenzi děkujeme společnosti Filmgame.