Vzpomínáte si na Kevina Lomaxe? Býval dobrým advokátem, než spáchal ten nejtěžší hřích a nechal se svést ďáblem na scestí, aby se z něj stal geniální Ďáblů advokát. Psal se rok 1997 a Keanu Reeves tehdy coby mladý právník s ostrými lokty podlehl šarmantnímu Luciferovi s tváří Al Pacina. Byl z toho vitální mix hororu, thrilleru a soudního dramatu, který ukázal, že Al Pacino je mistr svého řemesla, ať sáhne po jakékoli roli. Jeho návrat k hororu jsem proto v souvislosti s Rituálem vyhlížel s velkými nadějemi, byť tentokrát měl představitel Zjizvené tváře stát na druhé straně barikády. Což je škoda, protože kontroverzní postavy šly temperamentnímu herci s italskými kořeny zdaleka nejlépe.

Rituál tak představí Al Pacina v roli Theophila Riesingera, kapucínského mnicha, jehož oddanost Bohu a neochvějná víra z něj učinily jednoho z nejvíc praktikujících exorcistů své doby. A to nikoli v nějakém fiktivním světě, kde se ďábel zmocnil nevinné dívky a začal s ní provádět ošklivé věci, ale ve skutečnosti! Theophil Riesinger je totiž historická postava a Rituál se soustředí na nejdetailněji popsaný případ exorcismu v moderních dějinách, k němuž došlo v roce 1928 v americkém městě Earling v Iowě a týkal se prosté ženy jménem Emma Schmidtová. Ano, jde o ten notoricky známý případ, jenž se stal předobrazem všech amerických vymítačských hororů, včetně klasiky Williama Friedkina z roku 1973. A vás bude jistě zajímat, čím dokáže Rituál oproti konkurenci zaujmout.

Samotný fakt, že jde o oživení skutečných událostí, mohl být právě tou vítanou změnou, která uvolní filmařům ruce od dnes již lehce kýčovitých projevů posedlosti ďáblem. Vždyť v tomto směru jsme viděli snad už úplně všechno, včetně dvou (!) příspěvků na dané téma od Russela Crowea v uplynulých dvou letech (!). Jaké by to bylo zpestření podívat se na celou kauzu očima jejich aktérů a dát prostor psychologii a dramatu před všemi těmi notoricky známými jevy každého filmového vymítání. Jenže nic takového neměl režírující (a veskrze neznámý) David Midell v plánu.

Je vlastně celkem zajímavá otázka, co měl Midell vlastně v plánu, a to nejenom coby režisér, ale i jako spoluautor scénáře. Protože jak minuty ubíhají a vy sledujete, jak se otec Joseph Steiger v podání Dana Stevense (Apostle, Abigail) jakožto hlavní představitel pomalu proplétá jednotlivými rituály praktikujícího exorcisty Theophila Riesingera, začnete si tuto otázku klást čím dál tím častěji. Což o to, atmosféru to má zpočátku slibnou, ale to platí prakticky o každém hororu, než dojde na lámání chleba (nebo kostí). Zpočátku vás čeká lehké oťukávání pevnosti víry otce Steigera, jemuž za drakonických událostí zemřel bratr, naznačí se jiné než bohabojné myšlenky ve vztahu k jedné z pohledných řádových sester, dojde na konfrontaci s Al Pacinovým Riesingerem ohledně střetu vědy a víry... a dál už nic. Tedy kromě klasických (a dnes už notoricky známých) ďábelských kousku, co všechno se dá s posedlým dívčím tělem provést.

Je to právě tato naprostá rezignace na cokoli nového a jiného, která sráží Rituál kamsi do plamenů pekelné průměrnosti. Al Pacino hraje starého, leč ve víře neochvějného kapucínského mnicha s naprostým přehledem a chce se mi věřit, že takto podobně mohl ve skutečnosti vystupovat skutečný Theophil Riesinger. Jeho přístup k roli by byl naprosto v pořádku, pokud by Rituál nebyl jenom o stereotypní konfrontaci knížete pekelného, ale třeba hutným psychologickým dramatem, kde si muž víry musí obhájit svůj postup vůči muži vědy. Nebo sondou do duše pochybujícího kněze, kolem něhož se začnou dít věci, které mu opět dovolí věřit. Anebo politickým thrillerem, kde vymítání je jen záminka pro pletichy uvnitř církve. Jenže nic takového se nestalo a tváří v tvář všem těm vymítačským klišé působí Al Pacinův výkon lehce nepatřičně.

Přehrajte si trailer Dan Stevens zvládá roli pochybujícího (a chybujícího) kněze velmi uspokojivě a představuje pro Al Pacina vítanou protiváhu, leč nemá moc co hrát. Veškerá dramatičnost se tak v celém filmu koncentruje na neustále chaoticky těkající kameru, jejíž psychomotorický neklid je místy skutečně zneklidňující, ovšem nikoli v tom potřebném slova smyslu. Odpustil bych Rituálu kde co – od levné produkce přes laciný až televizní vizuál, ale nedostatek autorské odvahy přijít s něčím jiným než s klasickým Vymítačem ďábla, se odpouští jen těžko. Přitom Abigail Cowen v roli Emmy Schmidtové se opravdu snaží hrát, co jí síly stačí a na hranici fyzického vypjetí předvádí fantastický výkon. Bohužel pro ni není v jejích silách film utáhnout a vy budete brzo unaveni stejně jako ona.