Dvacáté první století je vyměklé. Tedy alespoň v Hollywoodu. Ještě před pár lety se s nadsázkou říkalo, že ve filmech může hrdina rozstřílet na kusy stovky lidí, ale musí u toho mluvit slušně. Dnes už po nich často ani nesmí střílet a když už to má povolené, záporáci umírají mimo záběr. Málokdo má dnes koule natočit něco, co bude drsné, brutální, vulgární a naštve to všechny ty přecitlivělé matky, zástupce církví a sekt nebo jen idioty, kteří mají moc volného času a protestují úplně proti všemu.

Debutující režisér Miguel Sapochnik ty koule měl, a tak natočil Repo Men. Tohle akční sci-fi je levné, drsné a celkem i zábavné, rovnou je ale nutné říct, že nejde o žádné zásadní žánrové dílo. Je to prostě jen a pouze solidní béčko. Sapochnik neměl k dispozici moc peněz, takže nečekejte opulentní kulisy nebo vizuál, díky němuž padnete na zadek a poslintáte si nadšením košili. Budoucnost v Repo Men moc jako budoucnost nevypadá. Všechno je sice špinavější a sem tam vykoukne nějaké zajímavé udělátko, avšak většina děje se odehrává v něčem, co do velké míry připomíná náš svět v roce 2010. Proč tedy budoucnost? Jednoduše proto, aby se v ní mohl odehrávat ten absurdní příběh, který napsali Eric Garcia a Garrett Lerner. Ve filmové budoucnosti totiž člověku projdou sebevětší logické kiksy a nesmysly.

Je však chyba na to spoléhat. Největším problémem Repo Men je totiž právě naprosto absurdní příběh a primitivní scénář. Neřešme teď fakt, že si lze jen těžko představit, že by na trh vstoupila společnost nabízející umělé orgány a zaměstnávající řezníky, kteří vám vaše zánovní játra vyříznou kuchyňským nožem, pokud nebudete včas posílat splátky. Je to blbost, ale je to cool, tak proč ne? Potíž je s tím zbytkem. Na to, abyste dopředu odhadli, co se bude dít dál, totiž člověk nemusí být Einstein. Jako by v Hollywoodu měli scénáristé nějaký program, do něhož akorát napíší jména postav, nastaví intenzitu brutality a sexu, zaškrtnou správnou kolonku, pokud chtějí překvapivý konec a zmáčknou enter. U akčního béčka člověk sice nečeká bůhvíjak chytrý děj, alespoň jeden nebo dva nečekané zvraty by někdo příště vymyslet mohl.

Repo Men je naštěstí ten typ filmu, u něhož je důležitější, co se v něm děje a jak to vypadá, než jaký to celé dává smysl. Sapochnik se s tím jednoduše nepáře. Jude Law i Forest Whitaker krájí lidi na kusy, lámou jim ruce, párají břicha a hrozně si to užívají. Tedy v první polovině, kdy si vzájemně kryjí záda a mají od svých nadřízených povolení dělat z lidí sekanou. V té druhé už je násilí trošku vážnější a celý film se pokouší působit malinko seriózněji, ale to režisérovi nebrání v tom, aby ještě víc přitlačil na pilu (v tomhle případě doslova). Pasáž, ve které si to Jude Law rozdá asi s patnáctkou protivníků v úzké chodbě a ke slovu se krom nožů dostanou i takové věci jako kladiva nebo igelitové pytlíky, patří bezpochyby k nejpůsobivějším akčním scénám posledních měsíců. Hrdinové u Sapochnika pracují jednoduše, prakticky, ale zatraceně efektivně. Nečekejte žádné frajeřiny nebo boj na efekt. Tady platí, že kdo komu vrazí do žaludku kudlu dřív, ten vyhrál.

Dobré akční scény by ale sami o sobě nedokázaly vykompenzovat negativa způsobená odbytou prací scénáristů. Naštěstí tu je ústřední herecká dvojice, kterou je radost sledovat. Jude Law už v Sherlocku Holmesovi naznačil, že by mu vůbec nevadilo zbavit se nálepky britského hezouna a občas někomu pořádně rozmlátit hlavu. Tady to zvládá bez problémů. Má dostatečné charisma na to, aby mu člověk věřil i mizerně napsané dialogy a i v režimu „řezník“ vypadá až překvapivě uvěřitelně. Forest Whitaker sice přehrává, jako kdyby na tom závisel život jeho rodiny, avšak v tomhle filmu to tak nějak vůbec nevadí. Důležité je, že si s Lawem sedli a je jedno, jestli zrovna jako kamarádi grilují na zahradě maso, nebo se pokouší jeden druhého umlátit k smrti. Vedle nich se neztratí v menší roli ani Liev Shreiber, jenž si cynického ředitele společnosti poskytující umělé orgány patřičně užil. Škoda je, že všechny ženské postavy ve filmu se berou až příliš vážně, nebo jsou vyloženě otravné.

Repo Men je jednoduše řečeno solidné béčko. Sází spíš na povedené akční scény a poctivé násilí než na chytrou zápletku, logický děj nebo atmosféru, ale pokud máte zrovna na tohle chuť, nejspíš budete spokojeni. A větší ambice pravděpodobně Miguel Sapochnik a jeho banda neměli.

p.s.: Člověk, který vybíral písničky na soundtrack, má hodně zvrácený smysl pro humor