Britská hvězda Keira Knightley se momentálně ocitá v tom období kariéry, kdy tak trochu kašle na velké hvězdné filmy a chce spíše co nejvíce ukázat své herecké kvality. A vybírá si k tomu svá prověřená dobová dramata či alespoň drobné výlety do historie. Jenže zatímco v době Pýchy a předsudku či Pokání jí podobné sázky vycházely, v posledních letech z těchto pokusů vychází spíše průměrné záležitosti, v nichž si herečka sice bez problémů odehraje svoje, ale na samotný kousek se brzy zapomene. A do podobného ranku bohužel spadají i její nejnovější Problémissky.

Námět je přitom hodně slibný a za ideální konstelace z něj mohla vzejít velmi silná podívaná. Pohled do zákulisí soutěže Miss World roku 1970, do níž výrazně zasáhly kroky nového feministického hnutí či účast černošských finalistek, nabízí tolik vděčného materiálu, že by to stačilo i na hutnou minisérii. Snímek nám pak servíruje tuto událost opravdu ze všech důležitých pohledů a kromě feministické aktivistky Sally Alexander v podání Keiry Knightley a několika soutěžících tu dostává prostor také pořadatel mezinárodně sledovaného klání Eric Morley či legendární komik Bob Hope v podání namasakovaného Grega Kinneara. Jenže tvůrci zůstali ve své snaze natočit hezky odsýpající retro drama někde na půli cesty.

Po scenáristické stránce se totiž jedná vlastně o dosti plytkou a nedotaženou podívanou, která v mnoha rovinách jen klouže po povrchu a vlastně nenabízí nic silného a podstatného. Zatímco linie okolo feministického hnutí je díky hlavní herecké hvězdě vykreslena celkem solidně, otázky rasismu či kontroverze okolo dvou účastnic z Jihoafrické republiky jsou zde tak nějak nahozeny, moc se tu s nimi však nepracuje. Stejně jako s mnoha postavami, jichž je tu zkrátka příliš a mnohé z nich nejsou zrovna zajímavé. Což platí např. o jedné z hlavních hrdinek, Miss Granady, jež by měla být výraznou postavou. Ve výsledku jsem ovšem tak nějak nepochopil, čím měla porotu a ostatní tak okouzlit.

Nejvíce tak Problémissky fungují ve chvíli, kdy se díváme do zákulisí příprav celé soutěže. Právě v těchto momentech je snímek nejen zajímavý, ale má konečně i správnou feel-good atmosféru, špetku humoru a díky správně uvolněnému Rhysu Ifansovi i ten pověstný britský styl. Těchto scén tu však není bohužel tolik, jak bych si přál, a ve zbytku dostáváme spíše režijní průměr, který přesně zapadá do kolonky „neurazí, nenadchne“ a s potenciálně silnými momenty neumí příliš pracovat. Což je škoda, protože obsazení v čele s na jistotu hrající Keirou je správně sympatické a rozhodně by si zasloužilo mnohem výraznější scenáristickou i režijní péči.

Přehrajte si trailer Problémissky rozhodně nejsou špatným snímkem, jen si jeho tvůrci ukousli příliš mnoho témat a linek, které nedokázali dostatečně uchopit. A nemohl jsem se po celou dobu sledování zbavit dojmu, že by mu víc než kino slušela podoba televizního filmu. Právě na sledování v bedně na odpolední vypnutí hlavy či zabavení rodičů je tenhle kousek ideální. Že se z něj ovšem dala vymáčknout mnohem silnější feel-good jednohubka je bohužel věc druhá.