O FILMU
Kdo by sem tam nechtěl udělat nějaký ten dobrý skutek? Renée Zellweger pro něco takového prakticky žije. Ačkoliv je to dáno spíš nadějí, že všechno dobré se jednou vrátí, že lidé, kterým pomáhá, jednou v nouzi pomůžou jí. Proto už odmalička vynášela koš místo maminky, proto ve škole pomáhala uklízečkám a proto si za práci zvolila místo sociální pracovnice. Jenže i takové dobré skutky se nakonec můžou obrátit proti nám. Naivní Renée se setkává s případem s číselným označením 39, pod kterým se skrývá malá dívenka, již rodiče už odmalička bijí. S níž zacházejí hůř než se zvířetem. Renée bojuje jak může, aby malou dívenku osvobodila od domácího násilí a když se jí to nakonec podaří, přijímá ji pod vlastní ochranné křídlo. Jenže v ten okamžik se všechno obrací naruby a překvapená sociální pracovnice zjišťuje, že malá dívka není takové neviňátko, jak se zdá. Příběh, od kterého byste čekali spíš nějaké to sociální drama, nese nálepku hororu, což je celkem odvážné. Christian Alvart za sebou sice má už dva filmy s velmi podobnou tématikou, Renée Zellweger v hlavní roli ale znamená vstup do první ligy, kde se věci mají trochu jinak. Bude se muset snažit opravdu hodně, aby z devětatřicátého případu vymačkal pořádný horor. A co si budeme povídat, Renée s takovými filmy nemá zkušenosti, takže mu pomůže jen stěží.