O FILMU
Vědci, jimž naslouchají internetoví zpravodajové, mají odpradávna zvrácený smysl pro humor. Nedávno kupříkladu oznámili, že je v silách lidského pokroku dosáhnout neviditelnosti. Smějete se? Ještě pár let můžete. Až vás znásilní „nikdo“, bude to horší... Do té doby se můžete opájet marnými pokusy z Pekařova císaře, katastrofickými scénáři z Muže bez stínu a lehkonohými vtípky z Neviditelného na útěku. Anebo si počkat na nový thriller Davida S. Goyera, prominentního to scenáristy, který si stihl za jeden jediný film vysloužit pověst prachbídného režiséra (Blade: Trinity ale zkazilo reputaci vesměs všem, s čestnou výjimkou Ryana Reynoldse). Goyer si vzal tentokrát do péče švédský film Den Osynlige, respektive jeho knižní předlohu, kterou hodlá znovu zadaptovat. Stejně jako jeho evropský předchůdce použije za výchozí materiál scénář Micka Davise, do něhož vloží svoje nápady i Christine Roum, pomocí čehož dostaneme příběh teenagera, který je napaden a skoro i usmrcen. Jeho duše se po útoku dostává do jakéhosi předpeklí, v němž jej jeho okolí nevidí a on se tak může vrátit v čase, aby našel zpátky své tělo, dokud to definitivně „nezemře“. Zní to navýsost podivně: A to jsem ani nedoplnil, že by mu na extravagantní misi měla vypomoci dokonce samotná útočnice, zbědovaná dívka Annie.