Klobouček, jak se z indie romantiky jedním křupnutím stane festovní horor, který mohutně těží z odvrácené strany toho nejpřirozenějšího v nás. Milovat a být milován - opravdově, šíleně a hluboce. Introvert Bear dostane vše, po čem srdce a tělo prahne, ba ještě víc. A záhy těžce zalituje, protože taková míra primární intenzity je mimo lidské možnosti. A za své přání tvrdě zaplatí. Gradací střihu, prací s ruchy, pauzami a zasazením do komunity post-teenagerů Posedlost místy připomene horory mladých dravců - Mluv se mnou od bratří Philippouových nebo Úsměv od Parkera Finna. Zároveň kráčí svou vlastní svébytnou cestou a hororové páky nasazuje originálně tam, kde jsme emocionálně nejvíc obnažení, a nakládá tomu, kdo si to nejméně zaslouží (pokud tedy nezjistíme, že Bear ukrývá nějaké temné tajemství či hřích). Režisér Curry Barker a Blumhouse narazili na hodně prokrvenou žílu a někde z nebe se při pohledu dolů šklebí Freddie Mercury. Jo, Too Much Love Can Kill You.