Nová Pobřežní hlídka je taková ta zbytečnost, kterou vlastně nepotřebujete vidět, ale naláká vás na ní plakát plný hezkých holek nebo alespoň plný Dwaynea Johnsona (každý to máme rozdané jinak). Podobně jako v případě Power Rangers je to produkt "osvíceného" nápadu nějakého markeťáka, který byl už předem odsouzen k boxoffice zániku, protože původní předlohy i jejich pamětníci odsuzují jako slepou uličku devadesátých let, u které se zabíjel čas. Zatímco Power Rangers spadali do kategorie ranních večerníčků pro děti a reboot z nich rozpačitě dělá nepochopené teenagery, Pobřežní hlídka byla tak povrchní, že si z ní reboot musí nevyhnutelně dělat srandu. A právě v tom snímek jaksi selhává, protože režírující Seth Gordon (Šéfové na zabití) bere původní seriál pouze jako snadný terč a nesnaží se hledat styčné plochy.

Jak vám vysvětlit původní Pobřežní hlídku, pokud je vám dvacet a nechcete se téhle seriálové relikvie dotknout ani klackem? Je to televizní "pecka" o bandě plavčíků na pláži se zlatým pískem, azurovým mořem a obřími vlnami. S výjimkou huňatého Hasselhofa, který měl zajistit potřebnou star power, se to tu jenom hemží pohlednými surfaři a nadmutými ženskými hrudníky, až by se jeden začal topit dobrovolně, protože šance, že pro něj připlave výstavní plavčice je padesát na padesát, což se jednoznačně vyplatí. V seriálu plavčíci řeší tradiční plážová témata jako "rozetřel se mi opalovák na zádech rovnoměrně" nebo "proč mi bože ten sixpack roste šejdrem" a propadají se do tréninkových koláží častěji než hvězdy muzikálů do nenadálých pěveckých čísel. Koláže jsou plné soudobého popíku a zpomalovaček a jsou tu čistě za účelem toho, aby se těch čtyřicet minut každý týden zaplnilo snáz.

Pobřežní hlídka: FOTOGALERIE

Je to hloupé a povrchní, ale běhají tam zpomaleně hezké holky a hezky se jim houpají... jednodílné červené plavky. To je celé poselství, ze kterého šlo snadno vytěžit celovečerní guilty pleasure, co stráví sto procent stopáže na pláži a bude dojit jednoduché vtípky, zatímco najme toho nejlepšího kameramana na světě - v tomhle případě ideálně někoho, kdo spolupracuje s Michaelem Bayem.

Seth Gordon se bohužel téhle šance nechopil a na pláži zůstává jen v úvodu, kdy servíruje celkem slibně se rozbíhající eRkovou řachandu, ve které nechybí hezké holky, obtloustlý nerd s penisem zaseknutým v plážovém lehátku a mírná tenze mezi plavčíky a plážovými policajty. Tak málo chybělo, aby se z písku místo podobizny Johnsona (s pořádně velkým johnsonem...) uplácalo pár fórků a hrálo se na kalifornské sluníčko a nostalgii. Ještě když přijede na Venice Beach absurdně osvalený Zac Efron, který v podstatě hraje filmovou verzi Ryana Lochteho, nafoukaného olympijského šampiona, co hraje jen sám za sebe a bojí se týmové spolupráce, snímek docela šlape a Efronův závod s Johnsonem v rámci náboru nových plavčíků má fakt koule (poslední penisový vtip, slibuju). Jenže pak režisér zařadí dvojku.

Přehrajte si trailer Celý film se tak rozpadá na dvě poloviny - v té první se Zac Efron donekonečna chová jako nafrněný kretén, což vede k mírné divácké frustraci, protože skrz tuhle scenáristickou kličku prokouknete během první společné scény s Johnsonem. V té druhé se ovšem děje něco, co nelze omluvit mělkou zápletkou (tu jsme tak nějak všichni čekali) - z Baywatch se stává Baywatch Nights (to čekala minimálně moje manželka, nebo vlastně kdokoliv, kdo viděl alespoň jeden trailer). Baywatch Nights byl mizerný spin-off o tom, co dělají plavčíci večer, když jsou pláže zavřené. Samozřejmě řeší zločiny! Film se z absurdity tohoto oslího můstku snaží několikrát vykroutit, ale marně. Jakmile nejsou plavčíci na pláži, umře nálada úplně, protože jsou a) nešikovní, b) oblečení. Zůstává jen špičkování Efrona s Johnsonem a přihrávající holky, které jsou tu ale opravdu jen proto, aby vypadaly dobře v plavkách a na konci někoho políbily nebo se s ním vyspaly, bez ohledu na to, jak absurdně a překotně bude takové vyvrcholení vypadat.

Nová Pobřežní hlídka je tak paradoxně nejsilnější ve chvíli, kdy nejvíc připomíná tu původní. Na pláži, když se snaží sypat vtipy o ženských křivkách a příliš těsných plavkách nebo zpomalené záběry na cokoliv. V tom zbytku se tvůrci opravdu plácají na mělčině a snaží se do výsledného receptu přidávat věci odkudkoliv, s naivní vírou, že to snad bude fungovat. Stačí se po filmu podívat na ukázky a hned identifikujete scény, které v dvouhodinovém sestřihu chybí. Stejné je to s hláškami, což naznačuje, že herci prostě nahazovali improvizované one-linery a čekalo se, jestli se náhodou něco nechytne. To můžete dělat s někým, kdo má průpravu v Saturday Night Live, ale těžko s Efronem nebo Johnsonem. I proto vysoké procento hlášek vyzní do ztracena a čekání na ten jeden, dva opravdu dobré vtipy je opravdu dlouhé.

A přesto je to hlavně Johnsonovo charisma, které táhne film kupředu jako motorový člun. Toho chlapa nezničí ani trapné fórky, zbytečné eRkové scény (celá márnice) nebo CGI ohníček uprostřed oceánu. Pokud přimhouříte oči, abyste je pak zase doširoka otevřeli, kdykoliv se objeví Dwayneova muskulatura nebo hezké holky v plavkách (Alexandra je fajn, ale Kelly Rohrbach s přehledem vede na hlášky i záběry), nebude pro vás Pobřežní hlídka ztrátou času. Ale fakt si pusťte alespoň jednu epizodu třeba z třetí, čtvrté řady původní série, abyste rozeznali, kdy je reboot blbý záměrně a kdy se věci prostě vymykají kontrole.