Já ty pejsky moc nežeru, ale musím uznat, že tohle může bez problémů zafungovat. Doják o hafáncích je vděčný subžánr a tady máme takový ten rošťácký rozměr, kdy si tlapku s člověkem podá psisko, které zlobí. Je nezvladatelné, divoké, nikdy ale ne natolik, aby mohlo do psích zápasů a aby od něj hrozilo opravdové nebezpečí... respektive aby nemohlo svoje zlomené srdíčko obměkčit a vyléčit, a pak se stát parťákem Channinga Tatuma. Ten si kolaboraci s tvůrcem Bez kalhot Reidem Carolinem hodně užívá a zjevně do ní dává srdíčko, jak by ne když se Channing stal i spolurežisérem a má tedy vsazeno na tenhle projekt víc než jen svou profesní čest. Na divačky a hafíky-milující diváky to může snadno zabrat. A vlastně by mi úspěch tohohle projektu vůbec nevadil...