Je neuvěřitelné, že mezi prvním a druhým dílem Percyho Jacksona jsou pouhé tři roky. Osobně jsem měl pocit minimálně dvojnásobné proluky, protože herci tak děsně vyrostli a... no možná jsem chtěl jenom zapomenout na průměrný pokus nahradit Harryho Pottera adaptací teenagerské variace na Staré řecké báje a pověsti. První Percy Jackson se mohl ještě jakž takž chlubit kouzlem většiny originů - představoval nepřipraveným divákům zbrusu nový svět polobohů - nemanželských dětí bohů z Olympu, které teď musí stařešinům pomoci vyřešit menší průšvih. Byla tu obdoba Bradavic (Camp Halfblood), trojice hrdinů v konfiguraci dva kluci a jedna holka, dokonce se našel i Malfoy. A bohy a Titány hráli dostatečně známí herci (Sean Bean, Pierce Brosnan, Uma Thurman). Dvojka ovšem, zvlášť po dlouhém rozhodování jestli ji vůbec točit, působí jako nastavovaná kaše, ze které někdo vyzobal všechna trumfová esa.

Především se vracíme do Brada... pardon výcvikového tábora polobohů, jako by od minulého dílu neuplynul ani týden. Tvůrci asi mají pocit, že diváci strávili poslední tři roky v kryoboxech, takže si nevšimnou, že hercům už je dávno přes dvacet, a některým narostla prsa a stihli si zahrát v Texaském masakru motorovou pilou. Ano, Alexandra Daddario je hrozně sexy a to, že je tu pořád oblečená až po krk, mne celkem zneklidňovalo. Stejně jako fakt, že navzdory věkovému průměru je tu všem duševně tak třináct let a chovají se podle toho. Např. Annabeth nově příchozího nevlastního bratra hlavního hrdiny neustále posílá do háje a chová k němu podobnou nevraživost jako obyvatelé severních Čech k romskému etniku. A nebojí se to dávat patřičně najevo. Víc "in your face" jsou snad už jen 3D efekty snímku, ve kterých zase jednou všechno lítá ve zpomalených záběrech přímo na diváka. Obzvlášť patrné je to v úvodním souboji s mechanickým býkem, což je tak sprostá vykrádačka Transformerů a druhého Hellboye, že z toho přechází zrak.

Režírující Thor Freudenthal má ovšem seznam inspirací pořádně dlouhý, takže o deset minut později na cestě za Zlatým rounem (což by byl mnohem vhodnější podtitul) otevřeně vykrádá třetího Pottera, když hrdiny nechá nastoupit do zakletého taxíku, ne nepodobného začarovanému londýnskému autobusu s hyperpohonem. Styčných bodů je samozřejmě víc, tedy s tím rozdílem, že český dabing Percyho Jacksona likviduje i sebemenší pokusy o rafinovaný humor. Dokonce i povedené cameo Nathana Filliona, gradující geniálním fórem o "zrušeném seriálu", je málem ztraceno v překladu. Fillion je ovšem zároveň jediným z dospěláckých bohů (Hermes), který se ve filmu objeví. Což není hřebíček do rakve, to je rovnou celá nová rakev, do které někdo zavřel tu původní.

Přehrajte si trailer Absenci opravdových hvězd lze vysvětlit celkovou úsporností celého filmu. Triků je tu dost, ale jsou očividně béčkové a spíš na úrovni prvních potterovek (jestli si nejste jisti, zda to má být urážka, tak ano!). Mnohem víc než obrazová kvalita tu ovšem chybí zmíněný talent. Představte si potterovky bez učitelů nebo dospělých záporáků. Vyškrtněte Voldemorta, Brumbála nebo Snapea. Přestane to fungovat, protože ta děcka sama o sobě nijak zajímavá nejsou. A samotný Percy Jackson bohužel trpí stejným syndromem klikaře jako Harry Potter. Ve většině situací mu pomůže náhoda nebo parta kamarádů. Ve finále dvojky stojí proti stvůře, která připomíná balroga ze Společenstva Prstenu, ale jejich duel je vyloženě o štěstí a jednom podařeném zásahu.

Nejhorší ze všeho ovšem je, že se všechny postavy chovají bez ladu a skladu, jak se to zrovna scenáristům hodí. V jednu chvíli se nechají bez řečí zajmout, aby po krátké poradě v poutech, vytáhli z kapes meče, a proměnili se v mistry bojových umění, co hravě zvládnou přesilu, jež před několika okamžiky měla za následek jejich zajmutí. Ano, výchova dětských duší tu má přednost před násilím, ale to rasistické navážení se do kyklopů, je otočeno o stoosmdesát stupňů až v samotném závěru velmi, velmi nevěrohodnou kličkou. Stejně tak hrbolatý je vztah Percyho a nafrněné spolužačky, která chce být ve všem lepší. Její šikana z úvodu snímku by si v každém akčním filmu zasloužila bolestivou a krutou smrt, jenže zabte hrdinu v dětském filmu. Jak sami uvidíte, i zdánlivě jasné fatality se dají v Percym Jacksonovi vyřešit mávnutím kouzelného proutku. Čímž ovšem mizí poslední důvod, proč se o hrdiny zajímat či bát.

Percy Jackson by se možná ujal jako nedělní raníček pro děcka na jedné z komerční stanic. Do pásma pro mateřské školky patří nejen námětově, ale především kvůli naivitě tvůrců, že starší a pokročilí diváci tuhle podměrečnou čudlu vezmou na milost za plnou vstupenkovou palbu (za ten dabing byste naopak měli dostat slevu). U Red 2 jsem měl o víkendu pocit, že jednička vlastně není zas tak špatná. U druhého Percyho se dostavil totožný pocit. Asi to nebyl záměr, ale lepší pochvalu - pro film zjevně natočený se zapnutým hollywoodským autopilotem - bohužel nevymyslím.