k0C0UR

Režijní kariéra Miloslav Šmídmajera dosud rezonovala pouze v mantinelech divadelní tvorby. A jsou to právě svátky vánoční, kdy se u nás oficiálním médiem hlásí k příslušnosti k dobrodružstvím filmovým. Jak jinak než pohádkovým! A nutno říci, že mančaft se mu zadařilo složit obdivuhodný. Dvě největší teenagerovské hvězdičky bok po boku je statistika nevídaná, zvláště když k nim připočtete stálice pohádkových světů Nárožného, Postráneckého, Blažka a podobné. K čemu je ale ohánění se tolika hereckými jmény a přívlastky – ukázka je klasickou snůškou záběrů bez ladu a skladu, která opakuje tradiční neduhy a zvyky v českém rybníčku. Neschopnost jakkoliv ji uchopit, stylizovat. Ukázka je prostě to, když je hodně scén za sebou v jednom celku, hraje k tomu hudba, co hraje v samotném filmu a běží to v kinech před jiným filmem… no ne? Kromě několika jemných (velmi jemných) žertovných situací potěší bohužel jen trademarkový záběr z Bobulí, který asi rozjasní Štědrý den nejednomu našemu pubertálnímu čtenáři (bez urážky, ale komentáře na adresu Terezy Voříškové vypovídají o mnohém :-). Bez ní by to celé ostatně bylo jako peklo bez princezny – takhle je to aspoň peklo s princeznou :-). Bobík!