Justina Timberlakea mám docela rád. Ne teda, že bych si každý den doma z nudy pustil jeho popíkové songy, ale jedná se o jednoho z umělců, které mu to jde jak před mikrofonem, tak před kamerou. Do herecké extratřídy má ještě daleko, takové Social Network ale ukázalo, že pod správným režijním vedením dokáže předvést solidní věci. A pohodová romantika Kamarád taky rád zase potvrdila, že je to prostě sympaťák. Je proto docela škoda, že do filmového rybníčku nezavítá častěji a naposledy jsme ho v hraném projektu mohli vidět před 4 lety. Nyní se svůj půst konečně rozhodl přerušit. Jeho novinka Palmer však v ukázkách vypadala spíše na klišovité hřejivé drama o muži, jenž díky kamarádství k malému dítěti ke štěstí přišel. A ona je to více či méně pravda, v tom dobrém i zlém.

Titulní hrdina Palmer se tedy vrací po několika letech vězení do svého rodného maloměsta, kde aktuálně žije u své babičky. Jenže na bývalého talentovaného hráče amerického fotbalu se většina lidí kouká kvůli kriminální minulosti přes prsty a on je rád, že se mu nakonec podaří najít místo školního údržbáře. Návrat do reality zkrátka neprobíhá úplně ideálně a on musí přijmout ještě nějakou tu životní ránu. Začne se ovšem sbližovat s malým klukem ze sousedství Samem, jehož matka feťačka často odjíždí neznámo kam a nechává dítě na několik týdnů bez servítek u Palmerovy babičky. Sam navíc není typický kluk. Rád se totiž kouká na pořady o vílách, obléká se jako holka a celkově má zkrátka trochu zženštilé chování, což mu dávají děti i dospělí sežrat. Mezi Palmerem a Samem však začíná vznikat silné pouto, kvůli němuž možná titulní postava od základů překope svůj život.

Ano, asi už jste podobný námět párkrát viděli. A pokud už jste si nyní udělali představu o tom, jak celý snímek bude probíhat a jak dopadne, máte ve svých domněnkách nejspíš stoprocentní pravdu. Palmer je po příběhové stránce naprosto předvídatelným a ohraným dramatem, v němž si odškrtáváte jedno klišé za druhým, a opravdu vás nemá čím překvapit. Na druhou stranu to ovšem tvůrci evidentně moc dobře ví a zkrátka se snaží naservírovat jen řemeslně poctivý flák, který vlastně nemá čím urazit, a zabaví díky herecké hvězdě jak vaší něžnou polovičku, tak se u něj klidně zaseknou i starší generace. 

Režisér Fisher Stevens (aneb zmatený vědátor z Číslo 5 žije!) tu totiž rozhodně nerozehrává žádnou prvoplánovou hru na city plnou emotivních ždímaček, jak by se u tohoto námětu nabízelo. Naopak si tu pomáhá spíše dosti civilní atmosférou, v níž rozhodně nikam nespěchá, vztah mezi ústřední dvojicí se tu vyvíjí hezky plynule bez násilných scenáristických berliček a v ničem se tu netlačí na pilu. Což je fajn právě u postavy malého chlapce, u něhož se nabízelo i více naťukávat případnou LGBT či trans linku. 

Touto cestou se však scénář nevydá a chlapcova odlišnost je zde prakticky „jen“ zobrazením člověka na kraji společnosti, jen malinko v jiném směru než v případě titulního trestance. A je vlastně moc dobře, že se film zmiňovanými cestami nevydal, protože by se tvůrcům vzhledem k jejich omezeným schopnostem snímek nejspíš bolestivě rozpadl pod rukama. Justin Timberlake pak film táhne spolehlivě kupředu. Pěvecký idol naštěstí evidentně ví, kde jsou jeho herecké limity a do role mlčenlivého fotbalisty je navíc velmi přesně obsazen. A mezi ním a na celovečerním poli debutujícím Ryderem Allenem to navíc hezky funguje a malý klučina se rozhodně počítá mezi talentovanější dětské herce. A za zmínku pak stojí také Juno Temple, jež i na malém prostoru dostává ze své drogově závislé matky maximum.

Přehrajte si trailer Palmer tak rozhodně není žádným dramatickým veledílem. Na to je příběh až příliš okoukaný a předvídatelný a režie jede přeci jen místy až moc na volnoběh. Na druhou stranu zde evidentně tvůrci nejen, že neměli naštěstí moc přehnané ambice, ale také se vykašlali na přílišnou hru na city a divácký patos. Vznikla tak celkem příjemná žánrová jednohubka, která asi vyloženě nenadchne, ale bez okolků ji vlastně můžete pustit celé rodině a rozhodně tím nikoho nenaštvete. Což je filmový atribut, který se také počítá a musí se přeci jen ocenit. Kdyby si však Timberlake do budoucna vybíral i výraznější projekty, asi bych se taky nezlobil.