Ten medvěd je prostě kouzelnej. Zkušený Paul King sice od Paddingtona utekl k Wonkovi a přenechal režijní otěže celovečerně debutujícímu klipařovi Dougalu Wilsonovi, ale vypadá to, že ten odkoukal vše podstatné. Tentokrát se vydáváme do Jižní Ameriky a jsou tu jisté odstíny Indyho, takže se bude pobíhat po džungli, bojovat s peřejemi na divoké řece i odhalovat tajemství starobylého chrámu. Pořád je to ale spíš roztomile britské než skutečně dobrodružné a v tomhle případě je to pochopitelně správně. Banderas tu vypadá na dalšího fajn záporáka, na tricích by to chtělo trošku zapracovat, ale kombinování milého humoru, rodinné pohodičky a medvěda v pláštěnce, co vyráží hledat svou tetu a láduje se marmeládou, působí i napotřetí lákavě. Jako ten film, který si prostě dáte s dětmi, nebo klidně i sami, když si to prostě chcete udělat pěkný. Snad se Paddintonovi povede udržet si svůj osobitý šarm i napotřetí. Zatím to vypadá, že by to vyjít mohlo.
