Animační studio Aardman patří mezi zavedené značky s vlastní a snadno rozpoznatelnou identitou. Ať už jde o dvojici Wallace a Gromit, slepice ze Slepičího úletu, Roddyho ze Spláchnutého, nebo právě Ovečku Shauna, jeho tvorba má nezaměnitelný rukopis. Poslední jmenovaný se poprvé objevil v kraťasu Wallace a Gromit: O chloupek, na vlastní seriál si ovšem musel počkat do roku 2007. Od té doby se dočkal sedmi řad, několika speciálů a dvou celovečerních filmů. První dorazil v roce 2015, druhý s podtitulem Farmageddon o čtyři roky později. Nyní přichází třetí snímek, který známou ovčí partu posílá vstříc halloweenskému dobrodružství.

Režie třetího celovečerního dobrodružství se ujali Steve Cox a Matthew Walker, ti se na seriálové Ovečce Shaunovi podíleli už dříve. Scénář napsal Mark Burton, autor prvního celovečeráku, společně s Gilesem Pilbrowem, jenž rovněž zná svět této značky z původního seriálu. Tvůrci tedy dobře vědí, v čem spočívá její kouzlo: ve fyzickém humoru, výrazných postavách, jednoduchých příbězích a schopnosti bavit diváky bez ohledu na jejich věk či kulturní zázemí. Samozřejmě nechybí ani poctivá stop-motion animace, která zůstává jedním z hlavních důvodů, proč Aardman působí tak osobitě.

Tentokrát se tvůrci rozhodli využít atmosféru Halloweenu. Příšera z Mossy Bottom se pochopitelně nepokouší konkurovat skutečným hororům a není důvod se obávat, že by z kina odcházela vyděšená batolata. Z hororových motivů si však dokáže udělat sympatickou hru, v níž nechybí odkazy na Frankensteina, Vlkodlaka, Drákulu, Psycho, Osvícení ani videoklip Thriller od Michaela Jacksona. Halloweenské zasazení tak nejnovějšímu snímku dodává vlastní atmosféru, aniž by narušovalo jeho rodinné pojetí.

Pozornost si zaslouží také samotné vyprávění. Přestože se ve filmu prakticky nemluví, dokáže rozvíjet příběh, pracovat s emocemi a nabídnout i romantickou linku. V době, kdy se animáky často spoléhají na doslovné vysvětlování každého nápadu, je příjemné sledovat dílo, které věří gestům, výrazům a vizuálnímu humoru. Pokud někdy Ovečka Shaun přejde na počítačovou animaci a její postavy začnou vést sáhodlouhé rozhovory, bude to pro fanoušky možná stejně nepříjemné jako konec civilizace. Zatím ale podobné obavy nejsou na místě.

Jednou z největších předností je, že se Příšera z Mossy Bottom nesnaží za každou cenu přepisovat zavedená pravidla. Přestože halloweenské dobrodružství nabízí prostor pro nejrůznější výstřelky, Aardman se nepokouší překonávat vlastní minulost za každou cenu. Pokračuje ve své osvědčené práci a nabízí animaci, která má charakter. Plastelínou se nešetří, známé postavičky dostávají prostor zazářit a značná část gagů dokáží velmi dobře vytěžit zdánlivě jednoduchý nápad. Své chvíle slávy se dočká dokonce i Timmy!

Ne každý vtip ovšem míří přesně do černého. Nová Ovečka Shaun se občas až příliš spoléhá na prvoplánovou pointu, jindy dokáže situaci vystavět a postupně ji vygradovat s odzbrojující lehkostí. Převládá však příjemný pocit z dobrodružství, které se nesnaží působit důležitěji, než ve skutečnosti je. Příšera z Mossy Bottom připomíná, že i nenáročná zábava může být výsledkem promyšlené a řemeslně poctivé práce.

Film má sympatickou energii, jako by jej skupina sečtělých dětí připravila pro své vrstevníky, přičemž nezapomněla ani na dospělé, kteří si vychutnají filmová pomrknutí. Vyprávění založené na gestech a vizuálních zkratkách neztrácí tempo a nechává prostor divákově představivosti. Dětské publikum není třeba podceňovat a tvůrci to naštěstí chápu. Příběh sice není nijak složitý, přesto dokáže i z prosté zápletky vytěžit dostatek zábavných situací.

Do světa Ovečky Shauna tentokrát vstupuje nová veterinářka, do které se zamiluje známý farmář. Právě jeho city se stávají jedním z impulzů pro rozběhnutí hlavního děje. Podobná romantická zápletka by mohla snadno sklouznout k laciné sentimentalitě, přesto s ní zachází poměrně citlivě. Veterinářka působí sympaticky a její vztah s farmářem nepřipomíná jen povinnou odbočku mezi jednotlivými gagy. Nabízí se tak otázka, zda by tato postava nemohla ve světě ovčího hrdiny zůstat i do budoucna.

Halloween sice v českém a slovenském prostředí nemá tak pevné místo jako v jiných jiných zemích, jeho využití však funguje. Příšera z Mossy Bottom nabízí zábavu nejmenším divákům, aniž by se vzdávala narážek pro starší publikum. Příjemnou tečkou je remix znělky původního seriálu, který zazní na začátku závěrečných titulků. Podobné detaily připomínají, že za nejnovější dílem stojí tvůrci, kteří své značce rozumějí.

Nové dobrodružství si mohou užít nejen děti, ale i diváci, kteří už dávno vyrostli z věku hlavní cílové skupiny podobných animáků. Někdo se vrátí kvůli nostalgii, jiný si připomene své vnitřní dítě a další jednoduše ocení animaci, za níž je vidět skutečná řemeslná práce. V době, kdy se stále častěji diskutuje o roli umělé inteligence v kreativních odvětvích, může být takový přístup obzvlášť osvěžující. Aardman si totiž dál zachovává vlastní rukopis místo bezhlavého následování nových trendů.