Před Vánoci do kin přichází třetí a zřejmě i poslední příběh o tom, že noc v muzeu nemusí být jen mokrým snem učitelek dějepisu, ale na filmovém pásu i slušnou rodinnou zábavou. Opět se vracíme do newyorského přírodovědného muzea, kde řádí Ben Stiller se svými umělými kámoši.

Noc v muzeu: Tajemství hrobky: FOTOGALERIE

Třetí díl bohužel má příběhové ambice. Zápletka se tentokrát odpichuje od zjištění, že deska, která v noci oživuje muzejní exponáty, začíná jaksi hnít, a to je potřeba řešit. Rozjíždí se tak další dobrodružství ve stylu „hledáme nejkrkolomnější řešení každého problému“ se špetkou „a nebudeme u toho moc přemýšlet“. Parta starých známých tak odjíždí do Londýna za Akhmenrahovým otcem (na poměry filmu noblesní Ben Kingsley), aby jim pomohl desku opravit. Než se tak stane, čeká nás hodina a půl sledování předvídatelného scénáře s příležitostným pokusy o zhmotnění humoru (povětšinou marnými).

Komerčně úspěšná série Shawna Levyho se v žádném díle nevyznačovala propracovanými scénáři. V nelichotivém trendu pokračuje i poslední část - akorát ještě o jednu kvalitativní úroveň níž. Sledujeme nevýrazné a leckdy vyloženě nudné epizodky o tom, jak si kožený Ben Stiller dělá starosti o svého syna, Steve Coogan v roli Octaviana poněkud zteplal (ehm), nový hrdina Lancelot dospěje do existenciální krize a jak i další figurky z muzejního panoptika čelí svým bezvýznamným problémům. Zatímco předchozí díl téměř rezignoval na jakýkoliv děj ve prospěch efektní (a docela zábavné) akce, třetí díl příběhové ambice bohužel má - psychologie postav je ale na úrovni nočních hlídačů parkovišť, takže výsledek je dost rozpačitý. A zdlouhavé dialogy s pravidelně nulovou pointou jsou tak nutným spojovacím zlem mezi stále docela ucházející, byť rutinní hollywoodskou akcí.

Přehrajte si trailer Fanoušky potěší návrat téměř všech hrdinů z předchozích dílů. Stiller dospěl k názoru, že je tak dobrý, aby si zahrál dvojroli, bohužel jeho neandrtálské alter ego je po všech stránkách zábavnější než hlavní hrdina. Fajn je výstup Owena Wilsona, zjeví se i zmiňovaný Coogan, Ricky Gervais (opět zábavně slizký ředitel), malpa Crystal a další staří známí. A to včetně tria vysloužilých hlídačů, jejichž průměrný věk je už téměř trojciferný: Dick van Dyke na prahu devadesátky trsá jak o život a Bill Cobbs tlačí vozík s letos zesnulým Mickey Rooneym, který si zde odehrál svou poslední scénu. Vrátí se i Robin Williams coby Theodore Roosevelt, jehož závěrečné loučení je (vzhledem ke kontextu) jednou z mála skutečně důstojných scén.

Naopak nefanoušky potěší asi jen předpoklad, že čtvrtý díl už nevznikne a celý ten talentovaný ansámbl i výkonné procesory počítačů budou příště užity ve prospěch projektu, který bude mít alespoň náznak šance, že se z něj vyloupne opravdu dobrý film.