Temná strana špiónského světa. Jen máloco vystihuje třetí celovečerák Antona Corbijna lépe než tahle čtyři slova. Nejhledanější muž není dalším Mnichovem nebo Syrianou a dokonce nemá zas tak blízko ani k adaptaci jiného románu od Johna le Carré, Jeden musí z kola ven. Ve všech zmíněných filmech tajní agenti sice naráželi na krutou realitu, pořád ale měli špetku stylovosti a hráli si na jasně čitelném a divácky lákavém písečku. Nic takového však v Nejhledanějším muži nenajdete.

Nizozemský fotograf a dokumentarista svůj chladný filmařský styl jasně vymezil v hudebním dramatu Control a sniperské dekonstrukci Američan. Už napodruhé mu lidé spílali za to, že nenatočil klasický thriller s charismatickým Clooneym, a Nejhledanějšího muže na podzim potkávaly stejné reakce. Přeci na tom ale je o něco lépe, protože nabízí víc postav a konfliktů, takže na první pohled snáze vyplní dvě hodiny filmového času. Je to ve výsledku relevantní? Ani ne. Přísně civilní thriller, ve kterém byste výstřely spočítali na prstech jedné ruky, totiž můžete rozjet s libovolným počtem hráčů.

Vydat se tímhle neatraktivním směrem je dost nebezpečné, Corbijn ale naštěstí dobře ví, co ukázat a jak to ukázat. Jeho realistický pohled na práci tajných služeb vás zavede hluboko do nitra Hamburku, kde musí Philip Seymour Hoffman rozklíčovat islámskou konspiraci. Probíhá mu před očima financování terorismu? Anebo sleduje akorát bandu nevinných emigrantů? Základní dějová linka je přímočará a rámcově jednoduchá, kolem vychlastaného a unaveného protagonisty ale osciluje řada lidí, na které si musí dávat velký pozor. Kolegové z jiných agentur, rozladění nadřízení, nuznou prací otrávení přátelé... náboráři tajných služeb museli mít radost z toho, že skoro nikdo nepřišel do kina, protože jinak by už nikdy nikoho nenaverbovali.

Jak už jste určitě uhodli, Nejhledanější muž je evropskou odpovědí na vyhrocené moderní thrillery. Všechno se tu děje pomalu a pomaleji, nejhezčí lokací je německá hospoda třetí cenové a napětí pramení čistě z paranoie, která sžírá každého, kdo si umí dát dvě a dvě dohromady. Hoffman ale předvádí svůj tradiční herecký koncert a hlasitě dává na vědomí, že světy Jamese Bonda a Jasona Bournea nemají monopol na zajímavou žánrovou podívanou. Jeho boj s terorismem si zaslouží minimálně stejnou pozornost, protože je vyčerpávající, špinavý a obnáší tolik osudových facek, že byste se z nich nevylízali ani po vypití celého hamburského baru.

Kdekoho to samozřejmě nesebere a po půl hodině rezignuje k něčemu výbušnějšímu. Pokud ale vyjdete Nejhledanějšímu muži vstříc, budete odměněni nejednoznačným a depresivním dramatem, u kterého si často nebudete jistí, jaký podraz přijde za pět minut. Tím samozřejmě nechci říct, že Corbijn servíruje strhující přehlídku zásadních překvapení. Jen se mezi špióny ponořil hlouběji než kdokoliv předtím a vytěžil z jejich světa něco trochu jiného než ostatní. Buďme za to rádi, žánrové rozmanitosti není nikdy dost. (7/10)

Blůčko Nejhledanějšího muže se chlubí vysokým standardem obrazu i zvuku (Corbijn si tyhle věci hlídá). U českého vydání ale bohužel nenajdete žádnou bonusovou výbavu, zejména proto, že se nejedná o klasický studiový film. Jak se tedy na americké disky dostaly dva featuretty, která mají dohromady skoro půl hodiny? Kdo ví. My každopádně musíme rádi za to, že nějaký modrý disk vůbec máme.

Obraz: 2,35:1 1080p (MPEG-4 AVC)
Zvuk: DTS-HD MA 5.1 - anglicky, česky
Titulky: české
Datum vydání: 21. 1. 2015
Cena: 268,- (DVD), 448,- (BD)

Za poskytnutí disku na recenzi děkujeme společnosti Filmgame.