„Všechno, co v noci děláte, je, že ležíte a vyšilujete s tím, co si o vás lidé, které nikdy nepotkáte, myslí.“  Alespoň tak prožíval nedávné roky Jonah Hill, jeden ze zásadních komediálních herců poslední dvacetiletky a také režisér. Jeho Následky však výrazně zaostávají za Devadesátkami, jimiž jako režisér před osmi lety debutoval. 

Jeho novinka Outcome nese český distribuční název Následky, je ale vlastně spíš o tom, jak se následkům svých činů vyhnout, a o vrtošivosti cancel culture, kterou nedávno pocítil - nebo se mu to tak alespoň zdá - i Jonah Hill poté, co ho jeho ex-přítelkyně obvinila z psychického týrání. 

Film otvírá poutavě, pohledem na dětskou hvězdu stepující na jevišti. Následně se dozvídáme, že se jedná o Reefa Hawka, herce, který se může chlubit dvěma Oscary i rolemi ve třech kasovně nejúspěšnějších franšízách vůbec. Chce vypadat skromně, ale stejně před začátkem televizního interview moderátorovi připomene, aby zmínil Oskárky pro případ, že diváci zapomněli, že není jen komerční herec, ale v minulosti oceněný umělec. 

Reef se totiž vrací po pěti letech, během nichž si od hraní dával pauzu, aby „se našel“  (rozuměj: byl na dlouhé odvykačce), a chce se tak publiku předvést v nejlepším světle. Je posedlý tím, co se o něm píše, a chce si zachovat fasádu dobráka. Vše se nicméně zkomplikuje, když ho kontaktuje jeho právník a krizový poradce Ira Slitz (ve svém výrazu velmi přehánějící Jonah Hill) a upozorní svého klienta na to, že ho někdo vydírá zveřejněním choulostivého sexuálního videa. 

Ira pokládá zásadní otázku. Máš nějaké nepřátele? Je někdo, kdo tě nenávidí? A Reefova odpověď je o hodně kratší než seznam jmen, který ze sebe vysype jeho asistentka. Ira mu tedy poradí následující: snaž se situaci vyžehlit tím, že se všem, komu jsi v minulosti ublížil, osobně omluvíš. A třeba se tak zjistí, kdo za vydíráním stojí, nebo ho to dokonce obměkčí. Obchůzka, která je ve svých kořenech neupřímná jako reality show, začíná. Jako prvního navštíví Reef svého prvního agenta – není jím nikdo menší než Martin Scorsese! – a scéna, která následuje, je nepochybně předčasným emocionálním vrcholem filmu. 

Jonah Hill podle svých slov do role sobeckého Reefa záměrně obsadil Keanu Reevese, herce s pověstí největšího dobráka Hollywoodu, a jeho prostřednictvím si řeší vlastní komplexy a problémy. Je to vlastně jeho self-insert, sebevsun, pokud mi odpustíte tento pojem ze světa literární fanfikce.

Hill spouští tirádu o victim kapitalismu, nespravedlnosti cancel culture a o tom, že jsme konec konců všichni stvoření ze spermatu. Kancelář mu pak zdobí fotografie Kevina Spaceyho, Kanye Westa a manželů Clintonových. Uznávám, dva vtipy, které se povedly. Tím jsme však obnost trefných gagů pro celý film vyčerpali. 

Co je však horší než Hillovo nakládání Hollywoodu, je jeho režie, která je nevyvážená, sterilní a naprosto nezvládá balancovat několik zásadně odlišných tónů – je tu rovina sociální satiry na současnou povahu slávy a kulturu celebrit, která by si patrně přála dorovnat Rogenovo seriálové Studio, a zároveň zenová touha po poznání sebe sama a křivd, které hrdina v životě napáchal. 

Jakkoliv si často stýskám nad tím, jak ploché scvícení a marvelovská betonová šeď trápí současnou mainstreamovou kinematografii, zejména filmy putující rovnou na stream, odpovědí opravdu není scéna naprosto přesycená barvou, ozářená jako při atomovém výbuchu, za nikdy nepolevujících červánků. Následky jsou nasvíceny jako kalifornský billboard (a ploché jsou podobně), pozadí pak vyhlíží jako artificiální spořič obrazovky. A to říkám jako velký fanoušek Benoîta Debieho, dvorního kameramana Gaspara Noého, který nasnímal tak skvelé kusy jako Climax nebo Vejdi do prázdna. 

Přehrajte si trailer Podobně obtížné jako uvěřit padoušství Keanu Reevese, je zbaštit to, že má dva Oscary. Na podobnou roli, pokud by byla brána vážně, chybí Reevesovi rejstřík. Film se nemůže opřít ani o herectví jeho dlouholeté kamarády s tváří Cameron Diaz. To není právě herečka, pro kterou byste napsali dlouhý emocionální proslov, jenž má probudit hrdinu z letargie. 

Skoro se mi chce říct, že tuhle omlouvací tour by měl Reef zakončit pohledem do kamey, zbořením čtvrté stěny a omluvou divákům.