Stejně jako v samotném filmu si i ukázku pro sebe krade malý Rayan Sarlak, jehož dětská vitalita je tmelem neustále se hašteřící rodiny. Pod zábavně upovídaným povrchem jsou však patrné smutnější proudy melancholie, spojené s plánovaným odjezdem staršího syna do ciziny. Trailer trochu klame tělem a nabízí dynamičtější a překotnější podívanou, než jak vypadá výsledný film, ale to koneckonců nevadí – z hlediska rodinných motivů i krásné kamery snímající fotogenické scenérie íránských hor je totiž snímek představen víc než adekvátně. I plynulé přechody mezi zármutkem a hravým špičkováním se debutujícímu Panahu Panahimu daří zprostředkovat náramně, a tak připravenému divákovi nabízí poutavý náhled do íránské společnosti i jejího způsobu přemýšlení.