O FILMU
Jean Paul Belmondo je bez debat jednou z největších legend nejen evropského filmu. Dnes je mu však šestasedmdesát, a tak už na hraní ve filmech moc nemyslí. Nejspíš si však nedávno řekl, že nějakou pořádnou roli by to ještě před odchodem do definitivního důchodu chtělo. Muž a jeho pes možná ze zápletky na první pohled může působit jako laciné ždímání emocí, ale podle prvních reakcí to vypadá, že film se Belmondovi a režisérovi Husterovi velmi povedl. Hlavním hrdinou je starý chlapík Charles, jenž žije u vdovy Jeanne a nic mu nechybí. Tedy až do okamžiku, kdy je vystěhován, protože jeho „spolubydlící“ se hodlá znovu vdát. Charles se náhle i se svým psem ocitá na ulici, kde si uvědomuje, že už vlastně vůbec nikoho nemá a nikoho jeho život nezajímá. Hrdost mu ovšem nedovolí začít se doprošovat. Ve výsledku může jít o silný film, ale i o podbízivou pitomost, zatím to sice naštěstí vypadá na to první, ale Muž a jeho pes se zdá být z té kategorie filmů, které si přímo říkají o to, aby je někdo chválil. Tak snad své kvality projeví i něčím jiným než svým tématem.