Když se řekne disneyovka, obvykle se většině lidí vybaví jeden z desítek animáků, ale když dojde na hranou tvorbu, tak tohle studio taky umí zatraceně dobrou práci, nedávná Kniha džunglí patří zatím k nejlepším filmům roku. Zatímco příběh Mauglího zná asi každý, původní verzi dobrodružné rodinné podívané Můj kamarád drak moc lidí nevidělo. Kombinace hraného a animovaného filmu z roku 1977 se u nás asi kdysi objevila pod názvem Drak Elliot a na CSFD ji hodnotilo osm lidí. No, alespoň se v diskusi nebude řešit neúcta k originálu a takové ty věci.

Můj kamarád drak: FOTOGALERIE

Pokud netušíte, do čeho jdete, tak příběh je celkem jednoduchý. Na konci sedmdesátých let se tříčlenná rodina vydala na výlet, ale uprostřed lesů mělo jejich auto nehodu. Zatímco máma s tátou zemřeli, jejich pětiletý prcek byl celkem v pořádku. A ztracený uprostřed divočiny. Naštěstí si ho tu našel dračí kámoš Elliot a ti dva spolu pár let žili šťastně a spokojeně. Dokud k jejich lesu nedorazila civilizace v podobě dřevorubců, jimž šéfuje arogantní Karl Urban. Divoké dítě nadělá ve městě celkem solidní zmatek, nic to však není proti tomu, když se potvrdí, že v lese přežilo s pomocí několikametrové potvory, která umí létat, plivat oheň a člověka by spolkla v celku. 

Nemá moc smysl chodit okolo horké kaše, sami asi tušíte, co se bude dít dál. Můj kamarád drak je totálně konzervativně pojatý rodinný film a nejspíš po place běhal producent s klackem a mlátil kohokoliv, kdo měl nějaký originální nápad. Netvrdím, že to je špatně, jen říkám, že tahle podívaná ani netouží být něčím nová nebo originální. Možná to je trošku škoda, na druhou stranu zasazení do osmdesátých let a příjemně umírněný vyprávěcí styl Davida Loweryho z toho dělají film, který vám připomene doby, kdy jste poprvé viděli E.T.ho a příběhy – i ty pro děti – byly sympaticky jednoduché. Za mě tedy v tomhle případě palec lehce nahoru. 

Přehrajte si trailer Můj kamarád drak má krom fajn oldschoolové atmosféry i dalších pár věci, které stojí za to pochválit. Dětští herci jsou dostatečně schopní na to, aby příběh utáhli a ačkoliv tu po nich nikdo nechce extra složité věci, jsou zkrátka fajn a neotravují. Charisma Roberta Redforda funguje parádně i v těch třech scénách, které dostal a samotný drak je dostatečně sympatický a zábavný na to, abyste mu drželi palce a trochu se o něj báli, když ho honí celé město. Není tak cool jako Bezzubka z Jak vycvičit draka ani tak dojemný jako Železný obr a vlastně vypadá spíš jako přerostlé štěně než drak, ale počítejte s tím, že prckové ho stejně budou chtít pořídit domů.

V čem tkví tedy problém? Popravdě nemůžu najít nic, co by mi na Můj kamarád drak vyloženě vadilo. Snad až na nehodící se country cajdáky, které fakt nejsou do akčních scén vhodné. Hezky se na to kouká, je to tak akorát vtipné i roztomilé, dobře zahrané a drak je fajn. Osobně oceňuji i tu snahu natočit film tak, aby vypadal jako třicet let staré dobrodružství, ale paradoxně s tím samozřejmě přichází problém, že film celkově nic moc nového nenabízí. Poctivá zábavná věc pro celou rodinu, u níž se dospěláci nezačnou ošívat nudou, děcka budou spokojená a na konci nejspíš dostanete pocit, že jste viděli fajn film. Nic víc. I když tohle taky není málo, ne?