Všichni jsme napojili na internet pupečními šňůrami a sajeme z ní živiny den co den. Kvůli Facebooku se na síť natěsno napojila i veškerá mainstreamová média, a tak do jejich obsahu logicky musí čím dál tím víc prostupovat nejrůznější internetová monstra a „fenomény“. Natalii Sadness vařil na titulce Reflex, Dominika Myslivcová to dotáhla do několika televizních pořadů včetně show Jana Krause a než se někdo rozhodne dřenit JUDr. PhDr. Mgr. et Mgr. Henryka Laholu, Radka Hulána nebo nejkrásnějšího českého programátora Radka Jedličku, musel logicky přijít na řadu král. Asi nejmajestátnější exot českého internetu – Mgr. Radovan Kaluža. Bohém, krasavec, bloger bez zábran, seladon, nejrychlejší snowboardista na svahu, spoluzakladatel „úspěšné“ hostingové firmy, propagátor slova cyp a potírač socek. Celkově zkrátka fascinující existence, jejíž jedinečnost nelze do pouhých slov vecpat.

Hodinový portrét z dílny mladých filmařů v čele s režisérem Adamem Sedlákem (vyprodanou premiéru měl v pátek v BIO OKO) dokazuje, že dostatečně nosné téma udělá dokument skoro samo. Zvlášť když před kameru dostanete zajímavou osobnost, je z poloviny vyhráno. Ve výsledku je přitom skoro jedno, jestli náplní dokumentu budou moudré historky Miloše Formana, nebo Kalužovy výživné promluvy o lásce na první pohled, životním úspěchu a sladkých vaginálních šťávách. Kde přináší portrétovaná osoba do filmu dost energie a humoru (klidně i nezáměrného), tam se může urodit poutavý pohled do jejího soukromí, jaký tu chyběl.

Člověk rozhodně nemusí mít našprtáno život a dílo Mgr. Radovana Kaluži nazpaměť, aby jej tahle hodinka lechtala po bránici. Pouhé Kalužovo uvažování a nástin jeho životní filozofie je neskonale zábavný, ještě vděčnější jsou ale fragmenty z kaleb a z lovu tří čtyř modelek, které by měly Radovanovi dělat společnost v noci ve vířivce. Surreálně absurdní výjevy z karaoke party a z tulení k jakékoliv slečně v okruhu deseti metrů jsou samozřejmě absolutně vydatnou potravou pro „všechny ty závistivé socky, které Radovanovi nepřejí úspěch“, hledat v nich ale jen jednostranné šťouchání do téhle ikony by bylo příliš snadné.

Kaluža se valí jako buldozer a ani posměvačnou kamerou se nenechá semlít. Z konfrontace s ním nelze vyjít vítězně, protože nulový prostor pro pochyby a samozřejmost, s jakou zvládá vyprávět o kousancích během orálního sexu a líbačkách na záchodech, se prostě nedají zabrzdit. O to působivější je pak zasazení tohohle metrosexuálního zjevu do luxusní vily s holými stěnami, do prázdných pokojů s nafukovací vířivkou a do kontextu marného lanaření přátel na Facebooku a po telefonech. Ta osamělost přespolního běžce po večírcích… Ten kontrast věčného thymolinového úsměvu s psychedelickými projevy „lásky na první pohled“…

Kaluža je extrém, ale právě přes takový hraniční případ se dá dobrat něčeho hlubšího, co může mít bezmála existenciální přesah. Nerad bych snímek nadinterpretoval, ale v těch vtahujících kolážích z klubů, hospod a náleven na Stodolní jde nasát pestrou atmosféru živelných alkoholových nocí. A průvodce Kaluža ji při své výstřednosti nasycuje koncentrátem všech dostupných emocí – radost, smích, opilost, slzy… Instantní vztahy, prchavá vzrušení, chvilková pokušení, oddanost noci a naprostá upřímnost v hledání způsobu, jak si ji plně užít.

Můžeme se přít o to, jestli několikaminutová pasáž s „neumytým análním vajíčkem“ už je dramaturgickým zaváháním, nebo dokonce momentem, kdy byl štáb svým tématem poroben. Spíš jde ale o mimoděčně trefný obraz toho, jak může i výstředně zábavná figurka po určité době ubíjet a otravovat. Ukázka toho, jak Kalužova monstrozita normálního člověka prostě semele. Obrázek tohohle fenoménu je díky tomu skoro kompletní.

Navzdory řemeslným nedostatkům (zvuk, místy střih z nouze) a navzdory svéráznosti tématu si dovolím tvrdit, že dokument Mgr. Radovan Kaluža vypovídá o současném světě zábavněji, poutavěji a celkově lépe než adorované celovečeráky typu Katka či Nesvatbov. Je to inspirativní odlesk dnešní doby, v níž vám oněch patnáct minut slávy přinese hlavně hodně výstřední odchýlení od normálu, na kterém se obyčejně nudní smrtelníci rádi pasou.

P.S.: Milým detailem je skutečnost, že slušná část tvůrčího týmu byla na MovieZone svého času zabanována a sám pan režisér byl mnou hanoben v nejedné diskuzi. Budiž jejich dílo motivací i pro ostatní hatery… :)