John Cena v hlavní roli, Skydance v té vedlejší a dohromady snaha napodobit za půl peněz plnokrevné kinohity. Před zhlédnutím novinky Sama Hargravea (Vyproštění) jsem se divil, proč tohle Apple po loňském úspěchu F1 neposlal do kin s rozeběhem, zvlášť když nám v nich už pár let chybí Vin Diesel a jeho partička s těžkou nohou na plynu. Po odrolování závěrečných titulků už se nedivím vůbec ničemu. A jdu si hrát se synovými Hot Wheels.

Varující už byly upoutávky na film, v nichž sice létaly auta i končetiny vzduchem, ale “něco” tomu prostě chybělo. Trefnou hlášku, vytříbený moneyshot, nebo exotickou lokaci, aby tu člověk pohledal. Ale třeba si to jen režisér mých oblíbených Vyproštění schovává do finále a já si užiju kaskadérskou krasojízdu, co přebije šustivé dialogy a okoukané budapešťské lokace. A nebo to dopadne jako každá jiná instantní akční řachanda, kterých na streamu přistane každý kvartál minimálně tucet. Chcete si v téhle ruletě vsadit na černou nebo červenou kuličku. Ještě jednu větu počkám, než definitivně nastartujeme a nebude návratu.

Matchbox: The Movie se přitom rozjíždí skromně a možná i proto nadějně. Vkusně naroubovaná historie angličáků z krabičky od sirek, děcka, co si na chodníku s malými přibližovadly za dva dolary plní sen o velkých kárách ve stínu autoservisu s chápavým majitelem. První láska k autům i k holkám… dokonce bych i uvěřil, že z váhajícího kluka, co se ne a ne vymáčknout, vyroste mezinárodní superagent s muskulaturou Johna Ceny a jede si “odpočinout” do rodného města a po letech pozdravit kamarády, aby ho právě tady čapli záporáci a nicnetušící normíky s ním hodili do jednoho pytle. Je to rozbuška na zápletku á la Pravdivé lži, kdy máte jednoho supermana v popředí, co dělá čím dál tím šílenější kousky, zatímco ostatní mu neobratně pomáhají, různě srandovně padají a hlavně neumírají.

Sam Hargrave tenhle koncept akční komedie s hračkami (autíčka, ale taky bouchačky, výbušniny a další tradiční propriety) udrží na kolejích zhruba patnáct minut. Pak jednak divák odhadne, kdo je hlavním záporákem (Danai Gurira vypadá jako věčně naštvaný mladý klon Violy Davis, takže nelze mluvit ani o pečlivé detektivní práci), jednak začne nezastavitelná proměna komických postaviček v nesmrtelné akční mašiny. Což je úsměvné vlastně u všech, ale nejvíc pak u Jessicy Biel a Arturo Castry, středoškolského učitele chemie, co začne míchat výbušniny, střílet z motorky na dorážející náklaďáky a všeobecně machrovat. Naštěstí při tom neztratí svůj trademarkový humor - mám toho kluka v oblibě už od prvních skečů a vlastně ho vždycky rád vidím. Navíc se jako jediný tváří, že ví v čem hraje.

Nebudu lhát. Bitky jsou tu fajn a Cena má onu suverenitu nad protivníky v malíku. Nečekejte ale žádný minutový one-shot záběr nebo jakoukoliv kameramanskou chuťovku. Prostě to vypadá stejně solidně jako akce v jiných letošních stream-only akčňácích. A to je zoufale málo, protože těch aut tu i kvůli rozpočtu je prostě míň, než bychom chtěli. Ke cti je nutné Hargraveovi přiznat, že co šlo udělat prakticky, to taky prakticky vyhazoval do vzduchu, šrotoval a nechal vybuchnout. Nebýt ošklivého colorgradingu, který je vlastní všem Skydance produkcím, možná by to bylo i hezké na pohled. 

Jenže ani v nejhvězdnějších okamžicích se film nepřiblíží pompéznosti Rychle a zběsile - mnohem spíš vykrádá již dávno viděné (takové ty superhero nástupy na večerní párty v přestrojení, honičky na uzavřených úsecích slovenských dálnic s kamiony přetřenými matnou černí atd.), zasazuje to na nám bohužel příliš povědomé lokace (Slovensko a Maďarsko otevřely pokladničky), a hlavně se snaží zoufale banální zápletku natahovat o další a další komplikace, které vlastně vůbec nedávají smysl. Snímek mohl mít svižných sto minut a jednoznačně by to prospělo poměru akčních atrakcí a kecacích prostojů. Navíc tu paralelně bublá romance mezi Johnem Cenou a Jessicou Biel, což je asi nejméně přesvědčivá partie, co letos ve filmech uvidíte. U obou mě tedy ve 4K fascinuje jejich make-up, protože nevím, jestli jsou jejich obličeje potažené kůží opravdovou, nebo nějakou eko-náhražkou z nastrouhaných kusů uhynulých vorvaňů, nicméně to byl asi jen můj způsob, jak se zabavit během nekonečných dialogů, co podobně jako auta v akčních scénách cestují odnikud nikam.

Hargrave tu prostě naráží na limity. Zatímco Vyproštění je přímočará videohra, kde je cíl předem daný a nikdo se tu nesnaží klamat tělem, Matchbox při vykrádání Rychle a zběsile nebo Mission: Impossible neustále zapomíná, čím chce vlastně být. A nejvíc mi to kazí neuvěřitelně bizarní chování záporáků, dramaturgie v kýblu a přerod kámošů ve speciální jednotku, který však zůstává napůl cesty. Scenárista David Coggeshall má za sebou dva díly Plánu pro rodinu s Markem Wahlbergem, což je film, který následuje IDENTICKOU zápletku! Wahlberg je prodavač aut, ve skutečnosti bývalým povoláním tajný agent, kterého dostihne minulost, takže vezme nicnetušící rodinu na výlet do Vegas a cestou potají odhání záporáky. Rodina na vše přijde a nakonec dá trénovaným zabijákům za vyučenou, protože… prostě… není… jiná… možnost.

Tohle směřování vratkou žánrovou bárku opakovaně potápí, až před akčním finále nečouhá už ani vlajka na nejvyšším stěžni. John Cena umí komediální timing, ale tady ho za něj obstarávají ti kámoši, takže z něj je jenom rutinní akční bijec. A to je pozice, v níž už po letech nemá co nabídnout. Tím spíš, že ta postava falešného Ethana Hunta by mnohem víc slušela někomu jako je Jeremy Renner. Cena by z toho ještě mohl vybruslit, kdyby to byl do extrému hnaný nadčlověk nebo asociál jako Ritchsonův Reacher. Jenže ani tam ho scénář nepustí.

Takže zase za pět. Naštěstí z deseti, takže žánrová rutina, která baví, když prochází optickým nervem, zaujme několika chvaty a hmaty, ale ráno už působí dojmem stráveného fastfoodu, od kterého si zas pár měsíců s klidem dáte pauzu, než vás zradí paměť a podvede barevný billboard, lákající na burger, který na obrázku vždy vypadá lépe než ve skutečnosti. A takhle my si tady na streamu žijeme a žereme.