Je to jasné, na podzim budeme pouštět draky. Otázkou zůstává, jestli jim budeme malovat smutné, nebo veselé obličeje. Podle námětu by se měli šklebit jako by jim umřela babička, ale trailer - jakkoliv nabitý z větší části negativními emocemi - vhání do našich pokojíků prosvícených září monitorů radost. Radost, že i z filmu s klasickým příběhem se dá vyždímat nekonvenční trailer. Ani zdaleka nepřipomíná ty omšelé ukázky nezávislých filmů, které jako by vznikaly podle šablony v trailerových velkovýrobnách. Místo toho vám internetovými tepnami do srdcí napumpuje emoce. Na papíře to zní jak honba za nefalšovaným kýčem, na monitoru je ale ukázka na Kite Runner pomalu osvícením. Jen mám trochu strach, že film samotný zapadne dřív, než si ho někdo všimne. Tenhle trailer z něj sice dělá drama století a o Forsterovi není třeba pochybovat, pokud si ale chcete v Americe ustlat na růžích, musíte alespoň trochu vydělat. Anebo urvat pár cen. Zadaří se? Neházím ručník do ringu. Spíš se zatím netrpělivě klepu v rohu a čekám, jak dopadne celý zápas. První kolo 1:0 pro Forstera, ale s odřenýma ušima.
