Cival

Kašle se na dlouhé představování Benjamina Gatese. Pohrobek Indiany Jonese je jednoduše zpátky a valí na nás absurdní historku o falešně obviněném praprapradědečkovi, kterého prostě musí očistit. Nesmějte se mu, někteří lidé prostě neusnou, dokud nenapraví čest svých praprapraprarodičů. A někteří si kvůli tomu dokonce i dávají rande s prezidentem! Jistě, každému co jeho jest. Tyhle skopičiny by se ale vyplatilo provádět v poněkud objevnějším traileru, který nebude každých deset sekund přeskakovat z pasáže do pasáže. I tahle upoutávka je samozřejmě ryzím blockbusterovým řemeslem od Jerryho Bruckheimera, které i při sterilitě látky nemůže klesnout níž než na pomězí tří a čtyř hvězd. Ukázka je možná rozfázována příliš krkolomně (třeba zasazení fórku i dovětku vůbec nevyšlo) a místy mě ruší i zbytečně vydatný proud slov, i druhý trailer se ale nakonec rochní na pěkné úrovni předchozí ukázky. V ní se v závěru sice kašlalo na podrobné vysvětlování a natvrdo burácely chorály, tehdy ale neměli tvůrci k mání tak dynamické perkuse, které by hnaly trailer kupředu po celých sto padesát sekund. Zase se proto podařilo Abrahama Lincolna, padající bečky, Harveyho Keitela, tajemný deník a Helen Mirren smíchat do poměrně spektakulárního klipu, který rozhodně nedělá Bruckheimerovi s Turteltaubem problémy, natož ostudu (o komerčním úspěchu je navíc rozhodnuto i bez něj – a už dávno). Uvítal bych sice trochu soustředěnější práci s audiovizuálem, jít pod čtyři hvězdy by ale nebylo s ohledem na konkurenci fér.