Asi bych se nedivil, kdyby Cival zavedl v redakci pokuty za slovní spojení: Nejsem cílovka. Nemůžu si však pomoci, nejsem cílovka a snaha najít něco dobrého na upoutávce k dalšímu z těch filmů, kde si užijete oblíbené české herce a slovenské herečky v banálních rádoby romantických situacích, které vznikají díky nekonečnému zástupu nedorozumění, pro mě není úplně jednoduchá. Přesto zkusím. Je to krátké, bez vulgarismů a navzdory hudebnímu podkresu, který mi zní jako desetkrát za sebou puštěný předěl z nějaké vědomostní soutěže, si nechci vyškrábat oči. Eva Toulová závidí. Historicky poprvé a snad i naposledy chválím, že na kasách multiplexů si o vánocích opravdu zakoupíte vstupenku na film, nikoliv výherní los na Výstaviště. Ještě nějaké plus? Kamera nebude (navzdory očividně úsporné výpravě) žádná tragédie, když za ní stojí Tomáš Juríček, jenž svým umem naposledy potěšil diváky v Invalidovi. No a konečně je potřeba ocenit fakt, že režírující divadelní mág Dianiška si na nic nehraje. Už v teaseru jde s pravdou ven a minimálně naše maminky a méně náročné sestřenice budou v kinech zase spokojené. Já však v koutku duše doufal, že by jeho celovečerní debut mohl oslovit i mě.
