k0C0UR

Takže… kde jsme to byli minule? Aha, u spousty dialogů vytržených z kontextu zamíchaných do jednotvárné hudby. Kde jsme dnes? Tamtéž, jen ta hudba je ke konci zajímavější a celé to má o minutu déle. Propagační schéma, v němž pár velkých jmen prohazuje velké věty a z každého záběru je znát, že je natočený buď ve studiu nebo na počítači, se snaží seč může, aby z toho vykřesalo nějaké drama či nedej bože akci, ale jediné, co zůstává, je to profláknutý motiv, evokující zcela něco jiného (hádejte co ;). Jako by se ani nezdálo, že za tímhle konverzačním dramatem stojí Redford – nebo už se také rozhodl nehrát si lovce odměn středního proudu a zabývat se ožehavými tématy hýbajícími Amerikou? Jakási nezávislost z toho čiší na sto honů a podivuhodně kontrastuje jak s Cruisem, tak i se Streepovou, které jsme zvyklí hledat v trochu jiných filmových kuloárech a na jejichž místě by bez debat mohl stejně dobře zářit i někdo méně hvězdnější (třeba Harvey Keitel). Střih je nicméně velmi dobrý, ony hluboké věty popisující zásadní činy stejně dobře nasazené do audio podkresu a celé to pěkně graduje, i když nevíte proč a kam a jak se to liší od zbytku traileru kromě větší hlasitosti. Takový podivín mezi trailery a už teď tuším, že i mezi filmy. Nehledě na to, kolik oscarových nominací si Redford od Akademie odnese.