Při psaní Lidic stojí naštvaný recenzent zákonitě před morálním dilematem. Jak má naznačit, že se mu film nelíbil a nebýt označen za barbara beze špetky vlastenectví? Jak má vypíchnout nedostatky bez sarkasmů, kvůli nimž ho čtenáři budou mít za necitlivého? Nejjednodušší je se na to úplně vykašlat a zamýšlenou důležitost Lidic vůbec nebrat v potaz. Ostatně mám pocit, že když Petr Nikolaev tenhle projekt přebíral od Alice Nellis, taky ho to moc netrápilo. Buď tak, nebo prostě neměl svůj den... jeho filmy jsou pro mě dlouhodobě bez chuti a zápachu a ani velké téma Lidic na tom nic nemění. Scénář je zbičován škrty, kameraman stíhá jen v dialogových scénách a herci se od první minuty tváří jako by jim někdo vrazil násadu od vidlí do zadku. Což je krajně podezřelé, protože v úvodu snímku nemá nikdo o druhé světové, natož o vypálení Lidic ani tucha.

Tak a teď jsem to teenagerům vyspoileroval. Ke všem těm brutalitám ovšem dochází zhruba v padesáté minutě, takže je potřeba snímek opřít o jímavé lidské osudy. Tátu vraha, syna mrtvolu, provinilou milenku, zklamanou manželku a dalšího syna - baliče v zácviku. Bohužel jen milostný trojúhelník Roden-Fialová-Bydžovská odvádí nějaké to herecké řemeslo, přičemž Roden to má ulehčené tím, že půlka jeho role se odehrává ve vězení a připomíná úplně jiný (podstatně lepší) film. Kdykoliv se vrátíme na vesnici a sledujeme konání mladíků a mladic, jež v důsledku vyeskaluje v nacistickou odvetu, slyšíme hlavně papírem šustící dialogy, ochotnickou dikci a příslovečné mlácení prázdné slámy. Lautr nic se tu neděje, ale hlavně se pořád všichni tváří zkroušeně. Asi denně volají věštci, nebo se tu narodila maminka Marcely Košanové, protože jako by tu nadcházející zkázu tušili. Nikolaev při vedení herců zdatně osekal film o všechny emoce a patos. Místo ponechal pouze smutku, takže to celé vypadá jako sjezd sekty skeptiků a jediný kdo se furt směje je Jan Budař, který ani po několika důtkách nepochopil, že má hrát jinak než ve svých předchozích filmech. Naštěstí, díky jeho klackovství si jej alespoň chvíli budete pamatovat.

Film stál sedmdesát milionů, což znamená, že má celkem slušnou výpravu a maskéři dostali dost zaplaceno za to, aby Heydrich vypadal jako Heydrich a aby bylo ve finále dost benzínu na srovnání vesnice se zemí. Abych ještě zacelil ty dějepisné díry. Ve filmu uvidíte klasickou historickou linii s atentátem na Heydricha, zmanipulovaným nálezem vysílačky v Lidicích (na někoho se to hodit muselo) a následným vypálením a vyvražděním (po přeslici) Lidic. To co se dělo před těmito scénami je vlastně bezpředmětné a slouží jen k tomu, abyste se o postavy trochu báli. I při běžných rozhovorech ovšem hraje přepjatě dojímavá hudba. Orchestr prostě na velké scény zkouší už od první minuty a působí to dost úsměvně. Důsledkem pak je, že hudba v klíčových okamžicích nefunguje. A to není ani zdaleka jediný průšvih.

Atentát je natočen bez dynamiky a štávy, se střihem, který evokuje první prvorepublikové pokusy o hraný film (ovšem i pecky Charlieho Chaplina jsou akčnější), vypálení spočívá v tom, že je asi dvě minuty zabírána smutně hořící židle uvnitř hořícího domu, načež vidíme pár prostřihů na bortící se střechy. Střelba do lidických mužů je natolik protahována, že ve chvíli, kdy kulka proletí někým koho znáte, už vás veškeré napínání tak vyčerpalo, že jen zívnete. A vypořádání se s dětmi? Tady možná pár kapesníčků zvlhne, i díky kouzlu neviděného.

Možná se vám zdá, že kritizuju hlavně technickou stránku filmu, ale nepočítejte s tím, že půjdete do kina a obrníte se jen tím, že někdo jiný, někde jinde by to natočil líp, ale pracoval by se stejnou látkou a tudíž zákonitě došel ke stejnému vyznění. Nikolaev podle většiny ohlasů scénář Alice Nellis buď výrazně upravoval, nebo ho prostě nedokázal uchopit a důkazů ve filmu bohužel najdete dost a dost. Úvodní scéna, která Rodena dostane do vězení, je velmi zmatená - ačkoliv technika odhalení toho, co se stalo, až v následném flashbacku je celkem používaná, příběh lidických mladíků a mladic působí značně improvizovaně a v různých částech filmu doslova mizí ze scény a následně se objevuje jako deus ex machina. Funguje snad jen rozvíjený vztah mezi postavou Rodena a jeho přeživšího syna a možná ještě zoufalý, leč nacistům sloužící policajt Romana Luknára. Na dvouhodinovou stopáž je to zatraceně málo, a o to horší je, že to Lidicím projde, protože se budou zaklínat zpracováním důležité kapitoly českých dějin, vyrejžují peníze na českém školství, protože do kin budou povinně proudit nekonečné zástupy školáků, a pokud jich bude dost, někdo z producentů pochopí, že tyhle ilustrované české dějiny jsou docela dobrý nápad. Copak bychom mohli zfilmovat příště...

Přehrajte si trailer Pevně doufám, že k tomu nedojde. Lidice se totiž symbolicky stávají dalším smutným svědkem, tentokráte filmařské nerozvážnosti. V české kotlině je momentálně jen pár filmařů, kteří by si na podobně velký kus mohli troufnout. Ve vší jeho rozloze. Nikolaev vsadil na komorní verzi, oklestěnou o patos, který mu prostě nevoní, a... nechce se mi říct totálně pohořel, protože to by už bylo příliš sarkasmu, ale prostě natočil hodně polovičatý film. Na cementování historie do filmové adaptace ale většinou víc pokusů nedostanete, a tak s obavami vyhlížím další pokusy. Loňský Protektor dokázal, že na druhou světovou jde koukat i pod jiným úhlem, Vyšší princip dokázal události kolem Heydricha zpracovat tak, že se nám z něj ježí vlasy napětím i po padesáti letech. Producenty Lidic ovšem může zaštítit jen ušlechtilý záměr a to bohužel, ale vlastně i bohudík nestačí. Jestli Mahlerův scénář vyšel knižně, doporučuji si jej sehnat a přečíst. Věřím, že postavy v něm budou hlubší a katarze Rodenova charakteru nezkalená neuvěřitelně chaotickým obletem kamery v jedné z důležitých scén. Další školácká chyba, snaha to ten den dřív zabalit a jít na fotbal, nezdravý respekt z látky nebo to někomu přišlo dostačující? Pokud tenhle film letos zválcuje České lvy, vezme moje loňské proroctví o tom, že český film (díky Protektorovi, Poutům a Kawasakiho růži) úspěšně mutuje, hodně rychle za své. Ale končit se má optimisticky, takže doufám, že i letos se objeví nějaký David, který to tomuhle chromému Goliášovi ve většině kategorií natře.

P.S. Rád bych se na Lidice a jiné historické okamžiky české historie podíval. Ať své látky scenáristé prodají americké HBO. Když někoho zajímají Tudorovci a John Adams, určitě by nepohrdl ani Lidicemi nebo Janem Husem. A hlavně, v seriálové formě by to všechno bylo snesitelnější a propracovanější.

P.P.S. To, že je sponzorem filmu Česká zbrojovka je pořád větším sarkasmem než cokoliv, co jsem napsal do recenze.