Tak tohle už tolik netrýznilo, protože pištění a křepčení nahradila bezbolestná romantika. Nikdo z nás nepochybuje o tom, že Líbáš jako ďábel bude hit opravdu monstrózních roměrů. Po jedničce se do kin pohrne ještě víc diváků, kterým nevadí, že vcelku vkusný humor Marie Poledňákové drtí čím dál tím víc estrádnost a skopičiny ve stylu televizní Zlaté mříže (tu už asi nepamatujete, děti). Její komedie jsou horší než ty Vejdělkovy, pěkně přitom přidržují (přidušují) diváky v oné lokální zatuchlé bažince plné velkých snů, malých radostí, lehkých vylomenin a neškodných nevěr. Nám to fakt nic neříká - ale v tomhle exoticky romantickém balení tentokrát ani neuráží.
