Francouzská lahůdka by mohla alespoň na chvíli rozčeřit jindy výhradně hollywoodskou produkci téhle rubriky (i když jsme se nedávno podívali do Číny nebo do Čech). Bylo by asi troufalé předpokládat, že někdo Leona nezná, ale já se přesto chci tímhle článkem ujistit. Znáte to... nová generace fanoušků nahrazuje tu původní a tak je docela dobře možné, že zelenáči si Jeana Rena pamatují jenom z Wasabi nebo Purpurových řek. A to by byla obrovská chyba, kterou je nutné co nejdříve napravit.

Leon totiž drží v celosvětovém měřítku řadu nej... je to nejlepší film Luca Bessona, nejkultovnější role Natalie Portman a snímek, který se dost možná pyšní nejlepší evropskou přestřelkou všech dob. Finální peklo zůstalo dodnes nepřekonáno a slabší povahy by si k jeho sledování měly přibalit ručník, protože se budou potit blahem.

Leon je ale především o emocích, geniálních postavách a hereckých výkonech. Ty předcházejí sprškám olova a přibijí vás do sedaček. Chladnokrevný ale citlivý Jean Reno, skrz naskrz zkažený Gary Oldman a skoro až zvrhle nevinná Natalie Portman. Tahle trojka z vás na dvě hodinky (rozhodně si pořiďte Director's Cut) vysaje to nejlepší a pak vám to dvojnásobně vrátí. A proto budeme Bessona navždy uznávat a nezmění to ani rostoucí počet idiotsky se tvářících scénářů, které plodí jako na běžícím páse.

Svojí genialitu dokázal už před dvanácti lety a kdykoliv vidím Leona "v akci", musím si povzdechnout, že takové filmy už se netočí. Ale ony se vlastně netočily nikdy. To jenom tenkrát... tenkrát to všechno zacvaklo do sebe. Buďte rádi, že jste u toho mohli být. Je to kus historie, který se neopakuje a jeden z důkazů toho, že i v Evropě lze natočit akční, herecky vyvážený, scenáristicky silný a po všech stránkách (skoro) bezchybný film. Za necelých dvacet milionů dolarů.