Už dlouhé roky víme, že když Adam Sandler chce, umí si vybrat sakra zajímavý projekt a v něm jako herec předvést, že umí víc, než by spousta lidí čekala. A když nechce, jede na volnoběh. Je to asi do určité míry i jistá pohodlnost. Jeho jméno táhne, fandové vědí, co od něj čekat, kritici kroutí hlavou a všechno probíhá podle plánu. Jenže Leo vypadá, jako by tuhle svou lenost a rutinu přesunul i do animáku. Příběh ještěráka, který po desítkách let v teráriu vyrazí do světa, ukáže lidstvu, že umí mluvit, prožije veselá dobrodružství a podělí se o svou moudrost, totiž nepůsobí jako film, který by se měl zapisovat do historie. Spíš jako něco, co by mělo konkurovat subžánru „levný animák bůhvíodkud, ve kterém jsou zvířátka a někam putují.“ Tyhle filmy máme dvakrát měsíčně v kině, víte, o kterých mluvím. Leo není ošklivý, ale ani moc hezký. Není otravný, ale ani moc zábavný. Nepůsobí hloupě, ale ani nijak objevně. A vizuálně neurazí, ale výrazněji nezaujme. Prostě sandlerovka. Jen animovaná a asi míň obhroublá.