Mars, zombíci, solidní trailery a přehlížený Liev Schreiber, který drsňáky umí, když chce. To byly důvody, proč se na The Last Days on Mars těšit. Bohužel když režisér neumí budovat napětí a hrdinové jsou zajímaví asi předpověď počasí na Nově, dobrý film z toho jednoduše vylézt nemůže.

Last Days on Mars: FOTOGALERIE

The Last Days on Mars se snaží tvářit jako béčko, jež nepokrytě parazituje na legendární Věci, přidává malinko ze Scottova Promethea a autoři nejspíš proseděli pár hodin i u herního hororu Dead Space. Nic z toho jim nevytýkám. V případě tohohle sci-fi hororu tu rozhodně nebyly ambice vytvořit novou žánrovou klasiku, ale jen poctivý vesmírný horor, který potěší fanoušky a za rok za dva se na něj zapomene. Ani to se však nepovedlo.

Celovečerně debutující Ruairi Robinson totiž nezvládl dvě důležité věci. Tou první jsou charaktery. Liev Schreiber sice díky svému sveřepému výrazu jako hrdina víceméně funguje, ale jinak si tu krom dokonale otravné Olivie Williams (tu otravnost tu myslím v dobrém, fakt byste ji vzali krumpáčem po hlavě, stejně jako ostatní kosmonauti) není nikdo, na kom by vám záleželo, nebo komu byste fandili. Je fuk, kdo, kdy a jak umře a stane se z něj vesmírný zombík. Nejspíš nebudete ani tušit, jak se vedlejší postavy jmenují a co dělají a proč by vás mělo zajímat, co se s nimi stane. Schreiber tu zkrátka chodí nebo jezdí ve vozítku po pustině a kolem něj umírají lidi a pak to skončí.

Ovšem to samotné umírání nebo běhání po vědecké stanici by v případě, že by bylo dobře natočené, dokázalo The Last Days on Mars vytáhnout do průměru. Trocha atmosféry, fungující lekačky nebo alespoň malinko zajímavá monstra k solidní béčkové podívané stačí. Ani jedno z toho tu ale na diváky nečeká. Zombící jsou spíš srandovní než děsiví. Pocit mrazení v zádech se dostaví snad jen u jedné jediné scény a to skoro na začátku a lekačky tu víceméně nenajdete. Jako by Robinson řekl „prostě tam vběhni, máchej kolem sebe rukama a řvi“. Jako horor The Last Days on Mars zklamává na celé čáře.

Ve filmu lze najít teoreticky všechno, co by bylo k solidnímu hororovému sci-fi béčku potřeba. Ruairi Robinson to však nezvládá namíchat dohromady. K čemu je zajímavé prostředí, když se v něm nic zajímavého neděje? Na co tu jsou méně známí ale jindy schopní herci, když jejich hrdinové nudí víc než televizní Silvestry? K ničemu. Stejně jako celý film.