Damien Chazelle je bez debat nejsledovanějším mladým režisérem. Už jeho prvotina Whiplash byla strašná pecka, která to právem dotáhla ke 3 Oscarům, a La La Land se dá v podstatě označit za triumf. Muzikál je v současnosti mrtvý žánr, od něhož dávají všechna studia ruce pryč. Je tedy malý zázrak, že Chazelle usednul za kameru a natočil inspirativní moderní biják, jenž si i navzdory zpívání došel pro 444 milionů dolarů a 14 oscarových nominací.

La La Land nakonec získal 6 pozlacených sošek - včetně té za nejlepší režii. Chazelle by tak ve 32 letech mohl s klidem ukončit kariéru, naštěstí to však neplánuje a rovnou se vrhnul na film o přistání na Měsíci. O tom, že si Ryan Gosling brzy zahraje Neila Armstronga, ale tahle recenze samozřejmě nebude. Zavzpomínáme si totiž na to, proč si La La Land všechny ty vydřené miliony a honosné ceny rozhodně zasloužil.

Důvodů, jak asi tušíte, nebude málo. Scénář, režie, hudba, herci... Chazellova novinka je silná skoro ve všech ohledech, nejvíc ale zaujme muzikou. Justin Hurwitz do filmu složil asi 5 výrazných melodií a všechny jsou tak super, že si je budete broukat ještě dlouhé týdny. Po hudební stránce se tedy jedná o velmi chytlavý skvost, jehož nejvýraznější scény můžou mít stejnou životnost jako Zpívání v dešti.

Co mě naopak trochu zklamalo, je tanec. Úvodní číslo je pochopitelně skvělé, ve zbytku filmu ale nejsou žádné výstupy, které by mohly soupeřit s Astairem nebo Kellym. Ano, je úplně jasné proč - Gosling a Emma Stone prostě nejsou taneční hvězdy a čekat od nich něco převratného vlastně bylo naivní. I tak mě nicméně mrzí, že La La Land v tomhle směru zaostává a člověk si většinou řekne "hm, tohle nevypadalo zas tak náročně".

Chazelle o tomhle detailu pochopitelně ví a snaží se ho zahladit hned dvěma věcmi. Zaprvé Goslingem hrajícím na piáno (famózní!) a zadruhé tím, že netočí čistokrevný muzikál, jenž by nutně potřeboval taneční virtuositu. La La Land je především romancí, která zvládá komedii i drama, a muzikálové složka vlastně hraje druhé housle. Kdybyste ji nedejbože vyndali, pořád vám (na rozdíl od řady jiných muzikálů) zbyde povedený biják, v němž vyloženě září Emma Stone.

Tím chci říct... že s tím Oscarem souhlasím. Napoprvé jsem ještě měl výhrady, po druhém zhlédnutí ale musím uznat, že Emma jede na plný plyn a odehrává mnohem víc emocí než ve svých tradičních rolích. Její cesta za úspěchem je tu vyloženě vydřená. A ačkoliv třeba finále patří Goslingovi (to pokývnutí!), většina filmu stojí na tom, že Emma nikdy nesklouzne do otravné nerozhodné fifleny.

I přes všechnu tu chválu se nicméně přiznám, že mi La La Land přišel o třídu horší než geniální Whiplash. Na obou filmech mě nejvíc berou scény "úplně jako ze života", u kterých si vzpomenete na spoustu vlastních zážitků (snad je Chazelle protlačí i do přistání na Měsíci). Whiplash je ale přeci jen vybroušeným intenzivním diamantem, jemuž člověk naplno propadne, kdežto La La Land se vznáší na obláčku feel good blbnutí, které by klidně mohlo být kratší a hodně ho táhne nahoru dojemný závěr.

Nechápejte mě špatně, jako celek je La La Land nádhernou podívanou, jichž svět potřebuje daleko víc. Laťka ale holt byla moc vysoko a intenzita Chazellovi sedí o něco víc než romantická odlehčenost. Už proto mě netrápí, že si jeho druhý počin nakonec nedošel pro Oscara za nejlepší film. Chazelle ho určitě vybojuje další tutovkou z ranku Whiplashe, která snad dorazí dřív, než tahle filmařská kometa vyhasne. (8/10)

Blůčko La La Landu na náš trh díky bohu nedorazilo oholené. Na disku je celá hodina a půl bonusů, v nichž vás tvůrci a herci zatáhnou do všech tajů natáčení. Trochu zamrzí, že jsou zákulisní materiály rozdrobené do neprovázaných featurettů. Zas tak moc to ale nevadí, protože dojde snad na všechno podstatné a Chazelle stihne vyjmenovat spoustu inspirací, které jste v La La Landu možná zachytili.

Základem je samozřejmě přiznání, že se tu těžce vykrádá jeho nejoblíbenější film, francouzská Paraplíčka ze Cherbourgu. Dojde ale i na další klasiky, stejně jako na rozebírání hudby, tanečních choreografií a různých technických výzev, kterým relativně malý štáb čelil. Chvílemi by to rozhodně chtělo víc záběrů z pre-produkce a možná i delší stopáž. Na muzikál za 30 milionů je nicméně přídavků habaděj, a pokud se vám líbí film, pořízení blůčka (ideálně v hezkém Mediabooku...) je víceméně povinnost.

Obraz: 2.40:1 1080p (MPEG-4 AVC)
Zvuk: DTS-HD MA 5.1 anglicky, česky
Titulky: české
Datum vydání: 24.5.2017
Cena: 268,- (DVD), 448,- (BD), 538,- (BD v Mediabooku)

Za zapůjčení disku na recenzi děkujeme společnosti Filmgame.