Letošek by se bez nadsázky dal nazvat rokem špiónů. A dobrých. Máme za sebou vynikajícího Kingsmana, překvapivě povedenou komedii Špión, skvěle svižnou pátou Mission: Impossible a před sebou snad i povedenou bondovku Spectre. Kdyby dorazil ještě Jason Bourne, budeme to mít komplet. Těsně po Ethanu Huntovi to ale zkouší ještě nováčci z Krycí jméno U.N.C.L.E.

Krycí jméno U.N.C.L.E.: FOTOGALERIE

Ok, nováčci to nejsou, ale nebudu naivně předpokládat, že mezi čtenáři MovieZone a obecně českými diváky je nějaké zásadní množství znalců seriálu, jenž běžel v bedně před půl stoletím. I v ní museli spojit síly agent CIA a bývalý zloděj Napoleon Solo a likvidátor ve službách KGB Ilja Kuryakin, kteří pak společně bojovali proti teroristům a organizacím, jež toužily svět buď zničit, nebo ovládnout. V šedesátých letech to na diváky zabíralo, takže by to s trochou štěstí mělo fungovat i teď.

A do značné míry funguje. Největší výhodou filmu jsou samotná šedesátá léta. Guy Ritchie neměl k dispozici extra velký rozpočet a jeho novinka se řadí spíš k těm středně velkým a drahým podívaným a přesto se mu povedlo na plátně vytvořit svět, kde je každou vteřinu na co koukat. Jeho šedesátá léta jsou neskutečně cool. S těmi opravdovými nemají asi nic moc společného, avšak krásné ženy ve srandovně obřích brýlích s divnými účesy, luxusní auta, italští záporáci se slizkými knírky a „exotický Řím“ jsou jednoduše pastvou pro oči. Celé je to občas efektně přestřelené, ale v tom dobrém slova smyslu, Ritchie nejde po realitě, chce, aby se diváci bavili už jen tím, jak sledují dva hrdiny a jejich ne úplně dobrovolnou kolegyni, jak pijí whisky na balkóně hotelového pokoje.

Ritchiemu se povedlo sice vytvořit skvělá filmová šedesátá léta.Celé to připomíná staré bondovsky se Seanem Connerym. A konec konců nejen výpravou, kostýmy a přehnaným luxusem, ale i tím, že příběh je vlastně dost jednoduchoučký a jde v něm o poctivou atomovku a nejzlejší záporáky na světě. Retro každým coulem. K tomu si přičtěte parádní hudební podkres, jenž se navíc vyhýbá těm nejprovařenějším dobovým skladbám, a Ritchieho agresivní styl a hromadu nápadů. Jeho comicsové finále, které se obejde bez zvuků a servíruje v něm divákům hned několik scén najednou, je vyloženě parádní a to samé se dá říct i o následné velmi solidní honičce. Takže jo, Ritchie odvedl zatraceně dobrou práci. Ve všech ostatních směrech to už taková sláva není. 

Koukat je na co, když však dojde na příběh, nemá Krycí jméno U.N.C.L.E. absolutně čím překvapit. Solo a Kuryakin jsou nepřátelé, pak se začnou respektovat, pak jsou z nich skoro kámoši, pak chvilku váhají a pak to dopadne tak, že bychom se za pár let mohli dočkat sequelu. Ani jejich pátrání nepřichází s ničím neviděným, ale bohužel díky minimu humoru (a ten film si o nadhled říkal jako máloco!) se často jen těžko dá poznat, jestli si tvůrci dělají sofistikovanou legraci z žánru a doby, nebo prostě byli líní něco vymýšlet a některé scény jsou jak z blbého filmu ze šedesátých let, protože zkrátka blbé jsou. Jakoby se Krycí jméno U.N.C.L.E. bálo mít vlastní tvář. V Kingsmanovi jsme dostali extrémní brutalitu, chytrou vulgaritu a neobvyklé postavy a díky tomu dostal ksicht. Tady nic takového není. Ritchiemu se povedlo sice vytvořit skvělá filmová šedesátá léta, bohužel scenáristé mu nedali prakticky nic zajímavého, co by se v tom parádně vypadajícím světě mohlo dít.

Přehrajte si trailer Bohužel ani hrdinové nejsou dost zajímaví na to, aby s nimi člověk chtěl trávit ty dvě hodiny. Alicia Vikander je roztomilá a Armie Hammer se ze svého sovětského Terminátora pokouší celkem úspěšně mačkat maximum, nepovede se mu ovšem zakrýt fakt, že jde vlastně o dost nudného hrdinu, jemuž se za celou dobu nedostaneme do hlavy, a Henry Cavill... řekněme, že jsem se ujistil ve svém názoru, že jde o nejméně charismatickou hvězdu Hollywoodu. Navíc do role elegána Sola se naprosto nehodí. Chtěl by sice být mixem chlapácké stylovosti Seana Conneryho a šarmu Rogera Moorea, ale vzhledem k tomu, že v tom obleku vypadá jak dřevorubec, co se chystá na taneční, mu to moc nejde. Alespoň že ten Hugh Grant si to celé dost užívá, bohužel nedostal zdaleka tolik prostoru, kolik by bylo třeba.

Takže jak? Radost, nebo zklamání? Tak nějak napůl. Krycí jméno U.N.C.L.E. pod vedením Guye Ritchieho nabízí audiovizuálně poutavý svět, na nějž je radost koukat a který je radost poslouchat. Bohužel se v něm odehrává ne moc zajímavé dobrodružství s poměrně nudnými hrdiny, kteří dvouhodinovou stopáž neutáhnou. Nuda to není, ale dalo se z toho vymáčknout víc. O dost víc.