Dali byste si Kotletu. Žánrově krvavou, středně propečenou, s broskví a vajíčkem nahoře, tak jako v těch nejhorších gastrohororech devadesátých let? Krvavý Johann na motivy povídek úspěšného brakového hitmakera Franty Kotlety se pokouší být něčím v Česku málokdy vídaným - žánrovou juchanicí, co kráčí ve stínech Bladea nebo Hellboye. Nebo by tedy chtěla. Dokud postaví mlčí a trailer poctivě odtikává střih za střihem, daří se udržet iluzi naživu, pokud přimhouříte oko nad povědomými kulisami a nedostatkem peněz. Jenže pak se začne zuřivě deklamovat a je z toho opět jen ochotničení, které ambicemi i nápady přeskočil už před třiceti lety Brabcův Krvavý román. Na rozdíl od něj se tady Johann bere smrtelně vážně a na to se v kinech nezřídkakdy umírá. #Pray4Rimsy
P.S. Dvě hvězdičky sedí a střihač si zaslouží fidorku.