Uf, oni jsou tady... znovu. Před pár lety by si člověk myslel, že neustálé návraty osmdesátkových béčkařů odumřely spolu s DVDčky nabízenými za třicet kaček v trafikách. Chuck Norris příliš zestárnul, Seagal příliš ztloustnul a Van Damme přestal brát drogy a vrhnul se na sebereflexi v projektech jako Van Johnson. Jenže akční béčka mají trochu tužší kořínek, a tak se našel americký producent řeckého původu, Dimitri Logothetis, který si restartem kultovní série plní sny. Sotva tedy dětské, protože jako podržtaška fungoval ve filmovém byznysu už v době prvního Kickboxera, ale z produkce nových dílů Vengeance a Retaliation tak nějak crčí úcta k originálu a vzpomínání na staré dobré béčkové časy. Teď je ovšem na čase definitivně sundat růžové brýle. 

S tím bych chtěl připomenout, že Retaliation je v pořadí už osmým dílem série. Ano, mnozí si vzpomenou jen na jedničku s Van Dammem, který měla úspěch nejen díky solidní choreografii a sympatickému hlavnímu představiteli, ale také většině západního publika v roce 1989 představila thajský box a s ním i potěšení z loktů a kolen. Plus samozřejmě kultovní scénu se střepy, jež se nakonec probojovala i do parodie Žhavé výstřely. Další díly už ani náhodou neměly šanci tenhle kulturní otisk zopakovat. Částečně i proto, že v nich hrál Sasha Mitchell, Kouďák ze sitcomu Krok za krokem, jehož zkušenosti s bojovým uměním byly prachbídné. Zatímco v sequelech Krvavého sportu za Van Dammea zaskakovali další mlátičky, Sasha byl spíš hezoun s komediálním timingem. Série tak rychle devalvovala, ale odmítala umřít. Během šesti let vznikly čtyři pokračování, včetně pětky s Dacascosem, která byla ovšem taky zralá na odpad. 

Producenti už dobrých pět let plánovali remake, až jim do cesty přišel Logothetis a nechtěného dítěte se ujal. Povedl se mu vskutku husarský kousek, když do Vengeance sehnal nejen novou hezkou tvářičku Alaina Moussiho, ale zařídil i návrat Van Dammea a do role záporáka nalákal Davea Bautistu. Už to samo o sobě přivedlo k filmu nové diváky, odkojené Strážci galaxie nebo poslední bondovkou. Trochu sice haprovalo, že Van Damme už nehraje Kurta Sloana, ale jeho učitele Duranta, ale čert to vem, bylo to béčko jako za starých časů a dokonce i veteráni přehlédli častý skřípot ve všech aspektech. Jak ale na takový "úspěch" navázat? 

Logothesis se rozhodl přihodit do mlýnku na maso všechny hvězdy bojových sportů, které mohl sehnat. A dokonce i stárnoucí boxery. A profesionální fotbalisty. A strongmany. Výsledkem je pálivý thajský guláš, ve kterém snad nehraje normální člověk - všichni mají pod tričkem svaly nebo alespoň nějakou "hmotu", ale jejich obličeje hlavně už na dálku signalizují, že se chtějí porvat. Z toho důvodu také 87% procent dialogů končí nějakou držkovou. Jde o poměr, který by měl milovníka béček rozhodně těšit, ale při dvouhodinové stopáži Retaliation opravdu hodně klopýtá. Když pominu úvodní scénu ve vlaku, kdy si chtěl Logothesis evidentně natočit kus svojí vlastní bondovky, bez ohledu na to, zda to do snímku či celé série bude pasovat, se děj rozjíždí celkem předvídatelně - Kurtovi unesou přítelkyni, ocitá se v thajském vězení a je tlačen tajemným byznysmanem (Christopher Lambert hrající na půl plynu, tj. pořád líp než většina ostatních) do zápasu s Mongkutem.

Mongkut není další thajská nařachlá mašina (ostatně i Bautistův původ ve Vengeance se musel trochu měnit - Thajce s něj neudělali ani legračním příčeskem), ale dvouaněcometrová mašina na zabíjení, vyhoněná steroidy pod dohledem obrýlence se dvěma tituly z biologie. Mongkut je taková ta nezastavitelná hora masa v podání strongmana jménem Hafþór Júlíus Björnsson. Říkejme mu třeba Mazel, protože už se mi nechce to jméno dokolečka copypastovat. Mazla možná znáte ze Hry o trůny nebo soutěží strongmanů, protože je opravdu silný a... umí nosit těžké věci. Tím bych asi Mazlův rejstřík uzavřel, protože herecky i bojově je to dřevo. Nebo spíš sekvoj, abychom udrželi ten příměr v odpovídající velikosti. Když stojí vypadá impozantně, když se rozeběhne, jdete mu z cesty. Ovšem běda všemu, když zkusí kopnout nebo máchnout rukou. Mazel je spíš válečník než bojovník, slušelo by mu to v aréně v Gladiátorovi a v závěrečném TŘICETIMINUTOVÉM souboji je zoufale mimo, což trochu sráží jinak velmi dobře vymyšlenou choreografii třetího aktu. 

Tvůrci se to samozřejmě snaží trochu zachránit angažováním hvězd MMA a dalších bijců, se kterými Kurt ve vězení trénuje. Alain Moussi je sympaťák, ale bohužel žádný extra herec a vlastně ani bijec. Na jeho sixpack je větší spoleh než na obličejové svaly, ale velký příběh od Kickboxera asi nikdo nečeká, ostatně tajtrlíkování Lamberta a Van Dammea je přesně v těch intencích, které série unese. A vlastně je potěšující, že každý dialog končí vyraženými zuby, protože děj alespoň hezky ubíhá. Jestli někdo z herců překvapí, pak je to jednoznačně Mike Tyson, který Moussimu ve vězení dá pár cenných lekcí a znovu předvede, že pár dobře umístěných háků vydá za všechny otočky světa. 

Bitky jsou obecně fajn, ale samozřejmě se ani náznakem nepřiblíží k elitním výkonům v Ong-Baku nebo The Raid. Tím Kickboxer zůstává v kategorii průměrných béček, kde vás nespasí ani děj, ani akce - to je konstatování, nikoliv odsudek, v rámci série jde pořád o relativně solidní výsledek. Rezervy tu ovšem jsou. 

Režírující Logothesis ví kam postavit kameru a kdy použít zpomalovačku, ale angažováním tolika "hvězd" a překotným skákáním od tragických dialogů k průměrné akci dělá z Kickboxera skoro až fanfilm. Je bolestně vidět, jak moc všichni chtějí vyrábět akci, ale nudí je ji spojovat něčím smysluplným. Věřím, že z tohohle kolektivního nadšení by vyšla hrozně nadupaná patnáctiminutovka, která by unesla i nějakou mělkou myšlenku či pointu. V celovečerní podobě by si ale Retaliation zasloužil ořezat minimálně o třicet minut. Možná by pak bylo víc času na akční scény, kterým chybí k uznalému potlesku lepší timing - Moussi umí, ale často je vidět, jak čeká na útok (nejen v případě nezkušeného Mazla), což bitkám ubírá na intenzitě. Retaliation tedy není takovou tou jednohubkou, na níž budou ujíždět dvanáctiletí kluci, zatímco třicátníci si alespoň profrčí bitky a ocení techniku. Ne, jde o solidní, ale ničím nevyčnívající šmíru, která zbytečně trpí skoro dvouhodinovou stopáží. 

Přehrajte si trailer Už jsem říkal, že tahle série má tuhý kořínek, takže nepochybuji, že se dočkáme dalšího dílu, protože pořád ještě na světě existují končiny, kde se tyhle béčka prodávají na tržnicích. A jsou oblíbená, protože jde o vděčný výplach zaseknutý třicet let zpátky. Jenže i takový produkt může v některých ohledech excelovat, jak nám na chvilku ukázala série Undisputed. Nejnovější Boyka se sice stal obětí vlastního úspěchu a praštil se hlavou o strop svých možností, ale nenechte se mýlit. Dobré a uvědomělé béčko je artikl, co umí potěšit. Retaliation jím bohužel není, ale přinejmenším drží žánr podobných mlátiček na kapačkách. I to si zaslouží malou, bezvýznamnou pochvalu.