Režisérka Pepa Lubojacki obrací kameru do vlastní rodiny i na sebe a sleduje životy nejbližších, kteří propadli závislostem a v důsledku toho žijí na okraji společnosti. Čeká nás tak dokument, který nestaví na klasickém objektivním pozorování, ale na osobní účasti: z filmu o problému se stává film zevnitř problému. Výsledek je syrový, ale navzdory tématu prý zároveň překvapivě hravý. Stylizované vzpomínky se tu proplétají s animacemi a záznamy na mobil a společně umocňují i méně zjevné skutečnosti pod povrchem problému závislostí. Radikálně osobní metoda a DIY estetika porotu na Berlinale zaujala a Lubojacki si z přehlídky odvezla cenu za Nejlepší dokument. Kdyby se holubi proměnili ve zlato je svědectví, který se nebojí být nekomfortní – pro diváka i pro svou autorku. A to se cení.