Mačkají z látky maximum, to se musí nechat. Kazatel efektivně užívá všech nástrojů, pomocí nichž se dá prodat efektní výmaz diváckých mozků. Už několik ucházejících postupů jsme poznali, teď došlo na oblíbenou formulku „vezmi nejzajímavější scénu celého filmu, vypíchni z ní potenciálně nejcoolervoucnější momenty a v úderném klipu pod minutu a půl stopáže to pěkně to za tepla strč publiku pod čenich“. Ono to nějak zabere. A vážně, celkem to funguje. Paul Bettany na hraně svých drsňáckých možností kosí stvůry, které jsou na pohled asi tak příjemné jako kůže spálená kyselinou sírovou. Používá k tomu „hvězdice“ ve tvaru krucifixu, nože a všemožné dostupné vyjadřovací možnosti filmové řeči (zpomalovačky rozhodně sednou), díky nimž úvodní minutka vzbudí dost nadějí. A protože následná koláž zabírá víceméně stejně jako v minulých upoutávkách, očekávání příliš neopadají. Mezi béčkovými výplachovkami by fakt mohlo jít o chvályhodný počin. Věřme Kazateli.
