Hop sem, hop tam. Máte chuť na salám? Doug Liman pro vás jeden má. Není sice úplně zralý, ale jsou v něm sotva odrostlí teenageři, kterým mohou ti z Beverly Hills 90210 jenom závidět. Mají totiž víc peněz, exotických fotek a holek než Dylan s Brandonem dohromady. David "Rejžák" Rice si o něčem podobném mohl ve čtrnácti nechat jenom zdát. Mlčky chodil kolem své nejlepší kamarádky Millie, doma trpěl pod vládou frustrovaného otce-dělníka a ve škole ho pořád někdo šikanoval. Všechno změnil poslední zoufalý akt nevyslyšené lásky. Davidovy naděje klesly na dno stejně jako skleněná koule s vločkami (pokud si myslíte, že tohle je kýč, počkejte ještě pár minut :), která se odporoučela doprostřed zamrzlé řeky. David si pro ní dojde, přičemž se pod ním prolomí led. Jiní by v tu chvíli mysleli na Davida Hasselhoffa s plovákem nebo MacGyvera, ale David pomyslí na knihovnu (!!!), načež se do ní teleportuje! Tamní ředitel ho brzy bude mít na seznamu nejhledanějších osob, protože Davidovy teleporty do knihovny značně likvidují místní inventář. Doug Liman si zřejmě nemyslí, že tištěné slovo je mrtvé a tak ho chce pro jistotu dorazit.

David brzy přijde na to, že nová schopnost se dá ovládát. Může se teleportovat kamkoliv "v dohledu". Fotky turistických lokací jsou out, stejně jako povrch Měsíce nebo rande v sousední galaxii, ale jakmile někam dojedete po svých a dokážete si na ono místo vzpomenout, můžete se tam kdykoliv vrátit během vteřinky. V případě v trailerech provařeného vršku Sfingy je to o tom dohlédnutí. Jakmile máte představu o tom, jak to nahoře vypadá, můžete se tam "odpálit". Totéž platí o bankovních sejfech a dalších legráckách. Náš Rejžák tak utíká nejen z pod ledové krusty, ale i z domova. Matku stejně nikdy pořádně nepoznal a táta si vystačí sám. Tradá maloměsto, vítej krutý světe. Vlastně ne tak krutý. Pokud si ze sejfu vyzvednete pár milionů a začnete cestovat a "cestovat", můžete si i jako nedostudovaný středoškolák celkem užít.

Tohle všechno už jste pravděpodobně vyčetli z traileru. Rozepisuji se o tom proto, že úvodní dvacetiminutovka Jumpera stojí za to. Nejen díky obsazení (Max Thieriot a AnnaSophia Robb mi přišli o třídu lepší než jejich dospělejší protějšky Hayden Christensen a Rachel Bilson), ale zejména proto, že tu Liman skvěle drží ono pokleslé motto: Mám superschopnosti, mohl bych pomáhat světu, ale proč se na to nevykašlat? Záběr na Haydenův bejvák plný fotek (to aby se líp skákalo, paměť vás může zradit, vím o čem mluvím :), drahých krámů a nevkusné architektury mluví sám za sebe. Když pak sleduje reportáž o záplavách a reportérka řekne "kéž by ty lidi mohl někdo zachránit", ledabyle knokautuje přístroj ovladačem a... jde si zasurfovat na Fidži, protože počasí slibuje hurikán a třicetimetrové vlny.

V téhle fázi příběhu nemá Hayden co kazit a vlastně ani s kým bojovat. Skřípat to začne ve chvíli, kdy se na scéně objeví Jamie Bell jako britský skokan a Samuel L. Jackson s nožem od Johna Ramba, jehož fanatický Paladin věří, že jen bůh by měl umět skákat a tak všechny fracky (jsou jich prý tisíce, ale potkáme jich jen pár) podřezává jako králíky. Stačí je ochromit elektrickým proudem, pokud možno z nějaké naprosto ujeté harpunoidní zbraně, a cestou se vydávat za členy nejrůznějších tajných organizací. Nechápu jak to Jacksonovi s jeho vlasovou kreací mohlo procházet, věřil bych mu kadeřníka, nikoliv agenta NSA, ale to je jen jedna z tisíce děr v logice. U Jumpera na to nesmíte myslet, protože Doug Liman si krom levných vizuálů vypomáhá neuvěřitelnými kličkami jak v romantické, tak v akční linii scénáře.

Možná za to může fakt, že na přepisu knihy Stevena Goulda dělal i David Goyer, ale raději ještě nerozdávejme Černé Petry. Viníků je totiž víc. Restartovaný vztah mezi Davidem a Millie nefunguje už proto, že Hayden romantiku neumí a Rachel Bilson je ekvivalentem panenky Barbie, u které nezbyl rozpočet na alespoň průměrný počet neuronů. "Jů, ty žiješ? A zveš mě do Říma? Miluju tě!". Nebýt Jamieho Bella, možná bych z toho kina utekl. Takhle jsem si alespoň užíval každou scénu, ve které britská hvězda zašlapala Anakina Skywalkera do země. Bell je ostatně jediný, kdo se důstojně vyrovnal se všemi zkratkami a dokázal divákovi sdělit, kdo je a proč dělá, co dělá. Rebel bez příčiny, skokan bez závazků. Je to škatulka, ale ostatní se nemohou pochlubit ani tím. Dozvíte se, že ti zlí zabíjejí ty hodné, že David Rice neví čí je, že jeho Millie je děsně povrchní a že Samuel L. Jackson je děsně zlej a vždycky má v záloze nějaký trumf, třeba protonovou pračku z roku 2058, která taky umí skákat a dokonce i bez toho, abyste do ní narvali špinavé prádlo.

A pak se objeví závěrečné titulky a vy zjistíte, že vlastně nevíte nic, jenom tak nějak cítíte, že to bylo otravně dlouhé a ke konci už to nevědělo kudy kam, asi jako když Hayden a Jamie skáčou zemí nezemí a snaží se při tom navzájem zfackovat. Asi to mělo vypadat super-extra-übercool, jenže Liman "nestíhá" a nemá se ve scénáři o co opřít. Hliněné nohy, prázdná hlava a falešné naděje, že za příští zatáčkou bude růžovější horizont. Korunu tomu dává konec, který vám definitivně připomene, že knižní série chce být minimálně sedmidílná a že štáb by si rád vydělal na chleba i v roce 2010. Na rozdíl od jiných mě ale vůbec nezajímá, jak to bude dál a nechci dávat druhou šanci ani Haydenovi, ani scenáristům. Trápili mě až až. A v Koloseu jsem byl taky, heč! A teď mě omluvte, skočím si do knihovny. Pěšky. Cesta bude určitě dobrodružnější než celý Jumper. Bohužel.

p.s. Samuel L. Jackson by si buď měl pořídit nového agenta. Nebo může zůstat tam, kde ho Hayden nechal. A prodávat tam třeba hot dogy. ;)