D. J. Caruso to nakonec měl tak dobře rozjeté. Prvních deset let jeho kariéry si nejspíš moc lidí nepamatuje. V roce 2007 ale natočil Disturbii, která je jednou z mála funkčních vykrádaček nepřekonatelného Hitchcocka. O rok později přišel s Okem dravce, ze kterého se vylíhla zběsilá thrillerová jízda (ať už si o její inteligenci myslíte cokoliv), a pak měl svoji pozici zručného hollywoodského řemeslníka definitivně utvrdit řádnou sci-fi peckou Jsem číslo čtyři. Jenže ta se proměnila v děsnou ptákovinu...

Projekt Michaela Baye, který musel popcornový král uložit do cizích rukou, ze začátku nezněl nejhůř. Hlavní hrdina, jeden z osmnácti mimozemšťanů ukrytých na Zemi, se v knižní předloze vypořádává s cizáckou rasou, která zničila jeho planetu. Krom devíti strážců přežil jen on a jeho očíslovaných druhů, které musí nepřátelé vyhladit hezky popořadě. Z nějakého důvodu v nich totiž spočívá budoucnost jejich druhu, což se projevuje nejen snadnou adaptací na lidskou podobu, ale hlavně zvláštními schopnostmi, které sílí při dospívání. Samotný příběh potom začíná ve chvíli, kdy čísla jedna, dvě a tři počítají andělíčci a další mrtvolou by měla být právě naše čtyřka. Boj o přežití je na spadnutí.

Teresa Palmer je s katanou a australským přízvukem nebezpečně sexy.Jsem číslo čtyři zní docela akčně. O to větší problémy s filmem ale můžete mít. Zhruba první hodina totiž sestává z toho, jak se Čtyřka adaptuje na novou školu, balí roztomilou blondýnku a hodně přemýšlí nad svým údělem. Prostě nic moc vzrušivého a nejlepší scény jsou ty s Timothym Olyphantem, který se mladou mimozemskou naději snaží držet co nejdál od všech průšvihů. Musíte se víceméně prokousat klasickou středoškolskou romancí se špetkou tajemna, která v seriálové formě straší na každém druhém americkém kanále. A v době, kdy se všichni snaží nahnat k obrazovkám fanynky Twilight ságy, jich je sakra hodně.

Tak špatně jako tyhle výplachy na tom Carusův film většinou není, přesto mu ale chybí pořádný představitel hlavního hrdiny (Alex Pettyfer je nanejvýš snesitelný), scénář nabitý něčím originálním (ve škole se řeší hlavně šikana a romantika – jako obvykle) a záporáci, jejichž „děsivosti“ by se člověk nesmál od první vteřiny. Pořádné obrátky tak film nabere až zhruba v poslední dvacetiminutovce, kde se konečně dočká víc prostoru Teresa Palmer, vzduchem začnou létat laserové střely a Caruso sebevědomě přepne do akčního módu. Ano, tady „čtyřka“ dokáže celkem strhnout. Jenže to už je zatraceně pozdě na to, zachraňovat celý film.

Přehrajte si trailer Odcházet tedy budete s pocitem, že byste raději viděli dvojku, která se mohla klidně natočit místo jedničky. Po mrzkých tržbách se jí ale asi nikdy nedočkáme, takže vám z celé téhle podívané zůstane v hlavě jen Teresa Palmer (s katanou a svým australským přízvukem je nebezpečně sexy) a krátká předváděčka toho, co Timothy Olyphant dokáže s brokovnicí. A je to docela škoda, protože povedená tenagerská sci-fárna je v současné době dost nedostatkovým zbožím. (5/10)

V bonusové sekci najdete akorát šest vystřižených scén a dvanáctiminutový featurette s Teresou Palmer, která vám vysvětlí, jak se vtělila do svojí postavy. Ani tady žádná záchrana, Jsem číslo čtyři tak shánějte jen v případě, že jste zarytými příznivci subžánru.

Zvuk: DD 5.1 – anglicky, česky
Titulky: české...
Datum vydání: 27.7.2011
Cena: 399,-