Série John Wick mi dělá radost. První díl byl víceméně malý a skoro až fanouškovský projekt za pár milionů, v němž Keanu Reeves kývl na hlavní roli režírujícím debutantům proto, že mu jeden z nich dělal kaskadéra a znali se dlouhé roky. Dva profíci na akci ale ukázali, že zvládli na place okoukat dost věcí a i přes banální zápletku naservírovali divákům obrovské a velmi příjemné akční překvapení. Wick už má za sebou tři díly a hlavně díky němu a Stahelskimu s Leitchem se dnes už neříká, že je akční žánr v krizi. Jen se k němu museli dostat lidí, kteří ho mají rádi, umí dělat dobré akční scény a především chápou, že na tenhle žánr se chodí právě kvůli akci, takže by nebylo od věci, kdyby za něco stála. 

Wick i tentokrát utíká před těmi nejnebezpečnějšími zabijáky z celého světa a především před Markýzem, jenž dostal za úkol ho zlikvidovat bez ohledu na to, co pro to bude muset udělat. Před jeho armádou zabijáků není úniku, Wick však přijde na způsob, jak se zbavit nového nepřítele i odměny vypsané na jeho hlavu. Ale bude kvůli tomu muset umřít spousta lidí. A co možná nejefektnějším způsobem. 

John Wick: Kapitola 4: FOTOGALERIE

Stahelski s Reevesem jsou se čtvrtým dílem v úplně jiné pozici, než když začínali. Jednička si vystačila se zápletkou „zabili jste mi psa a ukradli auto, takže se vracím do práce a vykydlím vás“ a do velké míry celý film díky téhle jednoduchosti fungoval. Tvůrci se totiž mohli zaměřit na to podstatné. Těžko říct, jestli vůbec počítali s nějakým sequelem, ale už u dvojky jim došlo, že si se psem, autem a naštvaným Reevesem nevystačí, takže museli začít budovat svět. A moc jim to nešlo. A nejde jim to ani tentokrát. Největší výtka tedy opět míří k tomu samému co i minule a předminule. I tentokrát se tvůrci pokoušejí rozšiřovat svět, představují nové postavy a snaží se víc nastínit, jak funguje celá organizace zabijáků, ovšem od první chvíle je jasné, že jde ve skutečnosti jen o marnou snahu nějak vyplnit pauzy mezi akčními scénami. Staří známí i noví hrdinové totiž jsou spíš cool, než že by šlo o postavy s nějakou hloubkou, navíc spousta z nich tu je jen proto, že A) jsou cool opravdu hodně, nebo B) je hraje někdo slavný. Snaha rozšiřovat svět tu reálně nevede k tomu, že by ten svět byl zajímavější, jen jaksi bobtná. A člověk čeká, kdo se dožije závěrečných titulků a kdo ne. 

Na druhou stranu byl bych nerad, kdybyste tuhle výtku brali jako nějaký zásadní problém. Už u trojky a vlastně i u druhého dílu si člověk mohl ujasnit, jestli ho ta „neakční“ wickovská část štve, nebo je schopný ji nějak přežít při čekání na další akci. V tomhle směru tedy nejde o žádnou zásadní novinku ani problém, který by mohl překvapit. Prostě to, co už minule působilo jaksi nejistě a nedodělaně, působí teď úplně stejně. Na druhou stranu stěžovat si na neakční scény a nepříliš funkční práci s postavami a světem ve filmu jako John Wick by bylo trochu nefér. Tahle série ví, na čem stojí a návštěvník kina by měl vědět, co do ní chtít. A ty věci mezi tím prostě nějak vydržet, ono to zase tak moc nebolí. A není to moc podstatné, což ví i Stahelski a jeho tým. Podstatná je akce. 

No a co k ní říct? Do velké míry jsou akční scény typicky wickovské, to znamená že dojde na gun fu a na střílení kombinované s Ju-jitsu nebo jiným bojovým uměním, všechno je krásně přehledné a na každé akční scéně je vidět, jak se s ní lidi před i za kamerou mohli piplat, protože na to měli mnohem víc času a peněz než v klasickém hollywoodském filmu. A především podporu samotných tvůrců, kteří moc dobře vědí jak využít lidi jako Donnie Yen, Hiroyuki Sanada, Scott Adkins nebo Marko Zaror. Každý tu dostane prostor zazářit, ať už ve skoro až přestylizované řežbě v hotelu v Japonsku plné neonů, samurajů a přestřelek s luky i automatickými zbraněmi, nebo v Německu, kde se Scott Adkins promění v Sammo Hunga a ukáže, že vana není v akčních scénách překážkou. 

Vrcholem je pak samotné finále. Má snad půl hodiny a průběžně přechází z automobilové honičky do velkolepé přestřelky na kruhovém objezdu a následně do originálně nasnímaného masakru, v němž si na své přijdou pyromani a pak… Já to tu nebudu vypisovat. Podstatné je, že Stahelski a jeho tým dokázali čas, peníze, hvězdy a hlavně know how využít k tomu, že opět posouvají hranice toho, co jste si mysleli, že lze v akčním filmu vidět. A že to všechny evidentně baví a dávají do toho maximum, protože jinde by si takovou volnost užít nemohli. 

Přehrajte si trailer V akci je John Wick opět výtečný a díky opravdu nápaditým přestřelkám, bitkám a honičkám a vymazlenému vizuálu si člověk skoro ani nevšimne, že to celé má tři hodiny. Opravdu to uteče nesmírně rychle, i když možná začátek by možná trochu rychlejší tempo snesl. Celkově jde ale prostě o dalšího Wicka. Film, který stojí a padá na akci a efektní stylizaci a to, co dělá, dělá stále naprosto prvotřídně. Pokud se vám to ještě nezačalo okoukávat, zklamání se bát nemusíte. A pokud ano, klidně jděte o dům dál. John Wick jiný nebude. A já jsem za to rád.