Už dopředu raději uvádím, že tato recenze bude opravdu velmi osobní. A nejspíš nejenom pro mě, ale i pro řadu z vás. Stejně jako nespočet dalších, i já jsem v dětství vyrůstal na filmech Buda Spencera a Terence Hilla. Žral jsem Budovu mrzutost a ruce jak kladiva i Hillovu ukecanost a rychlé ruce. A úplně nejvíce jsem je miloval v klasice Jestli se rozzlobíme, budeme zlí. Film, který sice částečně všichni milujeme kvůli nostalgii, pro mě ani po takřka 50 letech od premiéry vůbec nezestárl. Naopak, neuvěřitelnou chemii mezi hlavní dvojicí i nápaditost a grotesknost bitek si užívám dodnes. Je to prostě pořád pecka a nápad natočit novou verzi se rovnal nejen naprosté stupiditě, ale prakticky tvůrčí sebevraždě. V Itálii si však nedali říct a ve spolupráci s Netflixem nyní navíc své „veledílo“ vyslali do světa. A je to ještě větší peklo, než jste po úmorném traileru mysleli.

První velkou ránu dostanou fanoušci originálu už v prvních minutách. Snímek je sice označován jako remake, zároveň se však jedná vlastně o pokračování a nové ústřední duo, jež bylo v ukázkách sympatické stejně jako fanklub skupiny Ortel, je ve skutečnosti potomky postavy Buda Spencera! Ano, čtete správně. Postavy Spencera a Hilla (dočkáme se „jejich“ siluet za dveřmi a „Budových“ zad) se totiž o buginu hádaly tak dlouho, až měla tělnatá mlátička dva malé syny, kteří jednoho krásného dne červené vozítko ukradli. A za pár minut ho někdo na oplátku ukradl jim.

Následně se děj posouvá o desítky let dopředu a ze Spencerových dětí vyrostly rádoby klony slavné dvojice – tedy mrzutý i mlčenlivý hromotluk a ukecaný hubený podfukář. Ne, raději se nebudeme vůbec zamýšlet nad tím, jak je to možné, to už bychom se dostali do trochu zvrhlé sféry. Oba ovšem po letech narazí na onu starou známou buginu a hodlají o ní závodit. A zbytek už si asi domyslíte. Po rádoby sequlovém úvodu totiž rychle zabředneme do vod remaku a sprosté kopírky. Bráchové tedy auto vyhrají, poté o něj kvůli místnímu mafiánovi přijdou. Ten chce se svým motorkářským gangem vyhnat z pozemku tamní cirkusáky, hlavní dvojice žere párky, pak chce káru zpátky… no už vám to asi došlo. Nové generaci se tak z velké části děje ÚPLNĚ to samé, co jejich tatínkovi. A to bez toho, aniž by to bylo aspoň nějak vtipně komentováno či na původní snímek odkazováno. Tady se prostě pouze kopíruje, jen je to celé o několik tříd horší a s každou další minutou otravnější.

Režijní duo Younuts sice asi umí točit klipy či reklamy, jejich snaha natočit svižný a vtipný film se ovšem místy rovná čirému zoufalství. Jejich režie je naprosto rutinní a postrádá styl, šmrnc či jakýkoliv originální nápad, který by nebyl zoufale opsán z originálu. Co je však nejhorší, tvůrcům vůbec nedošlo, v čem tkvěla hlavní kouzlo a síla předlohy – tedy v enormní porci nadhledu, řadě výrazných a skvěle vygradovaných scén, onom groteskním feelingu a samozřejmě v neuvěřitelné chemii hlavní dvojice. Remake nemá ani jednu z těchto věcí, a když už se o ní snaží, divák má chuť propíchnout si oči. Vždyť i onu ikonickou hlášku „budeme zlí“ tu řeknou častěji záporáci než hlavní hrdinové! Výsledkem je tak moderní unylost, jejíž jediná invence se skrývá v komiksových animacích, které jsou zde ale asi tak funkční jako příběh v pornu. 

Po akční stránce to je možná ještě horší. Nejen, že se tu vlastně jenom pořád kecá a k bitce dojde jednou za půl hodiny, ale i tyto pasáže (včetně úvodního závodu) jsou natočený naprosto bez zápalu, bez špetky nadhledu či zajímavého knockoutu zoufalého soupeře. Autorům jaksi nedošlo, že k humoru a svižné bitce nestačí pouhé puštění známých melodií z původního snímku. Místo toho, aby aspoň tyhle sekvence diváka probraly, tak vás zaručeně uspí a otráví ještě více.

No a pak je tu ještě ona nová dvojka, která nejen, že nemá absolutně žádnou chemii a slovní výměny mezi nimi naprosto nefungují, ale navíc působí dojmem, že se po vypnutí kamery vlastně dost nesnáší. Edoardo Pesce by měl aspoň potenciál stát se ve správném tvůrčím podání sympatickým hromotlukem, jeho parťák Alessandro Roja je ovšem od první do poslední minuty otravným dřevem, co se navrch mlátí jen minimálně(!!) a zasloužil by si od Terence Hilla kopanec do koulí. Zoufalé nepochopení originálu pak podtrhuje i hlavní záporák, jenž je přesně tou nezajímavou a prázdnou postavičkou, z níž si původní karikaturní mafián dělal legraci.

Přehrajte si trailer Svým způsobem je Jestli se rozzlobíme, budeme zlí „jen“ obyčejným podprůměrným titulem a znakem totální autorské marnosti, jichž za rok vyleze dvanáct do tuctu a bylo by snadné ho ignorovat. Jenže tohle není jen kdovíjaký podprůměrný film. Tohle je předělávka jedné z největších klasik našeho dětství, kterou se tvůrci novinky nebojí znásilnit, pochcat i pohřbít a to celé s úsměvem na tváři a rádoby úctou k předloze. A za to si italská sebranka zaslouží mučení toho nejhrubšího zrna i s nakládačkou od Buda Spencera. Tohle je totiž přesně jedno z těch zprznění originálu, k němuž nikdy nemělo dojít. A vy byste ho měli ve svém vlastní zájmu plně ignorovat.