Tuctové. Nepříjemně tuctové. Je to jen vítr patří mezi nejvelebenější evropská dramata letošního roku. I přes to ale není žádným překvapením, že jediná jeho upoutávka není žádný zázrak. Nejdřív zamázne půl minuty nezáživným popisem nedávných tragických událostí, aniž by se člověk dozvěděl, jestli uvidí film o nich, anebo dění poté. A následně přijde s tradiční směskou "atmosférických" záběrů a scén, které vedou odnikud nikam. Jednotlivé fragmenty ale v tomhle případě samy o sobě nenadchnou, protože už jsme je stokrát viděli jinde. A případnou výjimečnost materiálu nebo jeho zpracování tak musí člověk nasát až ze spokojených reakcí. Což mě tedy znovu vrací k tomu, že je teaser/trailer velkou promarněnou šancí, upozornit na údajně velmi povedený protirasistický snímek.