Plakát, co budí dojem návratu Sexu ve městě, a na první pohled zasněná Dakota Johnson. Potřebujete vědět víc, abyste tenhle film mohli odsoudit? Čeští distributoři zvolili poněkud atraktivnější variantu názvu, který v originále zní „How to be Single“. Už z toho je patrné, že status single tady neslouží jako strašák, kterého se všechny nezadané hrdinky snaží co nejrychleji zbavit. Hlavní myšlenkou je naopak se učit, jak mít sám sebe rád ve společnosti, jež člověka definuje skrze jeho sexualitu a závazky. Tímhle pojetím jsem ale hodně překročil nejdivočejší interpretační sny tvůrců, protože něco podobného sice možná na stole původně bylo, ale vyšel jim z toho jen nekoherentní, hollywoodským cukrkandlem olepený mišmaš nápadů a vzájemně slabě provázaných linek.

Čtyři hlavní hrdinky k sobě totiž mají velmi roztodivné vztahy. První s druhou jsou sestry, se třetí se poznají až v průběhu filmu a čtvrtá k nim vůbec nepatří a její příběh stojí vlastně úplně bokem. V důsledku tak všechny dostanou velmi nevyvážený prostor k tomu, aby prezentovaly své názory na samotu a vztahy. Do toho je tu i pár single mužů, jejichž psychologické vykreslení končí u masivních ranních erekcí. Pro režiséra Christiana Dittera a trio scenáristů, kteří už za sebou pár průměrných romantických komedií mají, to na dobrou vizitku rozhodně nevypadá. A dobře jim tak, protože nápady zrovna nehýří a stereotypní zápletky odvíjejí akorát k očekávaným melodramatickým koncům.

Přitom na papíře vypadá obsazení slušně. Rebel Wilson hraje svojí klasickou roli oplácané hláškařky, která si nebere před ničím servítky a představuje jedno z mála pozitiv snímku, přestože leckdy tlačí až moc na pilu. Leslie Mann a Alison Brie si ve vedlejších úlohách odehrají svoje a neurazí. Jenže nevýrazná Dakota Johnson opět potvrzuje své renomé největší hollywoodské tlačenky, protože dívat se ve filmu o sexu na takhle unylou a nezajímavou roštěnku, to je vážně tristní. Nebudete chápat, proč se o ni sympatičtí kolíci ve filmu perou a opakovaně obdivují její neexistující prsa. Láska? Možná. Miscast? Určitě, jako v jejím případě asi pokaždé.

Najdeme alespoň nějaké klady? Ale jo. Docela to utíká, jelikož Rebeliny hlášky a rychlé střídání linek dlouho zakrývají příběhovou prázdnotu. A nutno uznat, že některé frky se vyloženě povedly, přestože jejich očividné ambice na zlidovění asi nebudou naplněny. Co si ale zaslouží ocenit, je příkladná ilustrace úpadku soudobé morálky. Postavy velmi často spí s někým jiným, než koho skutečně chtějí a milují. Sex se tak stává pouhým nástrojem ve vztahových hrách a až díky následným výčitkám si lidé dokáží uvědomit, co a koho se vlastně snaží ulovit. Upozornění na tenhle nešvar, se kterým bojují i jinak ploché postavy filmu (výjimečně nenarážím na Dakotinu hrudní výbavu), pak může být jedním z mála zajímavých zážitků, jež si z projekce odnesete.