Tři kamarádky na prahu dospělosti si přijíždějí užít prázdniny na Krétu. Očekávají řadu dnů naplněnou alkoholem, nezřízenou zábavou a nezávazným sexem. Čas bezstarostnosti se pomalu chýlí ke konci, zanedlouho totiž možná odjedou studovat na vysokou školu a jejich přátelské pouto se zpřetrhá; to je ale problém jejich budoucích já. Žijeme len raz, práve tu a práve teraz, tak co by se mohlo pokazit, že?

Tak začíná velmi živelný, svižný, tepající a zpocený debut Molly Manning Walker, za který si mladá filmařka odvezla cenu Un Certain Regard z letošního festivalu v Cannes. Inspiroval ji k tomu zážitek, kdy ještě jako teenagerka přihlížela tomu, jak v podobném prázdninovém rezortu v rámci jedné pochybné soutěže proběhl orální sex přímo na podiu. Tahle momentka nechybí ani ve výsledném filmu, který se však na odvázané pařby dívá hodně skeptickým pohledem.

Jak mít sex: FOTOGALERIE

Důsledně totiž mapuje znepokojivou atmosféru neustálé sexualizace všech činností, jimž se mladí lidé na podobných výletech oddávají. Celodenní (natož celonoční) program je zcela podřízen tomu, aby se člověk co nejrychleji opil, co nejméně toho naspal a v mezičase stihl souložit s co největším množstvím lidí. S tím se samozřejmě pojí obrovský tlak na vzhled i společenskou příjemnost. Člověk si nemůže dovolit jedinou chybičku, jinak objekt jeho zájmu přesune pozornost na kohokoli jiného, kdo se zrovna nachází poblíž. Mikrokosmos prázdninových destinací lze snadno chápat jako obraz celé společnosti, kde každodenně dochází k něčemu podobnému, i když samozřejmě poněkud rozmělněněji.

Tím si musí projít i mladičká Tara, která na Krétu přijíždí s cílem ztratit panenství. Její dvě kamarádky Skye a Em působí v sexuální oblasti o trochu zkušeněji, přesto se bez výjimky jedná o životem neošlehané dívky s křehkým sebevědomím. Trojice kamarádek se spřátelí se sousedy z vedlejšího hotelového pokoje, s nimiž následně tráví dny a hlavně večery.

Zatímco mladík se sympatickou přezdívkou Jezevec možná má o Taru vážnější zájem, nedokáže své potřeby dávat tak najevo jako přímočařejší a hulvátštější Paddy. Ukazuje se, že hotelový rezort a jeho nekonečná party opravdu není místem, které by přálo lásce a smysluplnému sbližování, nýbrž skýtá prostor jen pro prchavé momenty instantního štěstí – a občas možná ani toho.

Podobně jako třeba tuzemská webová série Pět let britský snímek ohledává definice konsensuálního sexu a nesmlouvavě ukazuje, o jak mlhavou hranici se leckdy může jednat. Ráno po zdánlivě úspěšném aktu se dostavuje pouze prázdnota a (nejen morální) kocovina, převládá ambivalence. Co se přesně stalo? K tragédii nejspíš nedošlo, přesto jedna z dívek odjíždí z dovolené duševně potlučenější. Ne náhodou se závěrečné vyříkávání odehrává v zrcadly vystlané prodejně make-upu; o vzhled a udržení nasazených masek jde stále až v první řadě.

Zvěsti z Cannes o suverénní režii Manning Walker byly rozhodně na místě. Filmařka prostřednictvím nezbytně neonových diskoték a rychlého střihu dovede přiblížit pulzující atmosféru, zároveň však ale v klíčových momentech zvládá drásat divácké nervy díky dlouhému záběru se znepokojivě pomalým zoomováním směrem k vnitřně rozbitým hrdinům. Stejně tak se jí podařilo dobře ukočírovat ústřední kvintet postav, hraný dosud nepříliš známými anglickými herci a herečkami – figury trefně vyjadřují pocity nejistoty, hýří rozpačitými úsměvy a znatelně skrývají své obavy.

Přehrajte si trailer Sex není jen nezávazná zábava či vrchol romantiky, ale často jde o pouhou směnu či komunikační prostředek. Nemusí být vždy úplně příjemný a v realitě se snadno může lišit od toho, jak je prezentován v médiích. Na to vše si dívky během dovolené přijdou a samozřejmě ne zcela jednoduchými způsoby. Nejde nakonec o nic převratného, snímek nepřináší zásadní poselství či nikdy neslyšené vhledy. Velmi dobře však pracuje s hloubkou povrchu, soustředěně a soucitně zachycuje všední události a utváří z nich lezavě nahořklý obrázek o strastech vztahového trhu.