Film Iron Sky z roku 2012 (viz Hladova recenze zde) byl všechno možné jenom ne klasický film. Nestálo za ním žádné velké studio, byl částečně financován fanoušky a jeho scénář jako by vypadl z divokého snu milovníka spikleneckých teorií, ve kterých náckové plánují útok na zemi ze své základny na odvrácené straně Měsíce. Navíc byl celý film skrz naskrz prolezlý ironií a nadsázkou, přeskakující mezi nastavováním zrcadel a čistokrevnou parodií, a to v takové míře, že by to žádné velké studio neodkleplo. Něco takového jste prostě nemohli odbýt mávnutím ruky nad podivnou kombinací laciné béčkové produkce, nevyvážené směsice hereckých projevů a triků proměnlivé kvality.

Několikaleté snažení finského režiséra Tima Vuorensoly nakonec nedopadlo tak ideálně, jak mohli fanoušci žánru doufat. Výsledek byl ale natolik podmanivý, že se bezprostředně po dokončení filmu začalo mluvit o pokračování. Samotný Vuorensola se přitom tehdy nechal slyšet, že má dost námětů jak na prequel, tak na regulérní dvojku. Ta nakonec dostala přednost a fanoušci se tak mohli začít těšit na další porci sžíravého humoru v kulisách fantaskního světa, kde je možné prakticky cokoli. Podobně jako při přípravě prvního filmu i zde proběhl crowdfunding, který měl původně zaplatit prakticky celé náklady na výrobu filmu, nicméně časem se ukázalo, že se touto cestou rozpočet naplnit nepovede a do hry tudíž vstoupily peníze dalších subjektů (včetně Finského filmového fondu!), s jejichž pomocí se celkový účet vyšplhal až na odhadovaných 21 milionů dolarů. A za to už se dá pořídit pořádná porce zábavy!

Dvojka se tím ovšem ocitla mimo klidné vody poloamatérského projektu, který vzniká především z nadšení svých tvůrců, a dostal se do postavení regulérního filmu, který musí o svých kvalitách přesvědčit na všech frontách - přičemž už nemůže spoléhat pouze na shovívavost fanoušků a backerů. A tady to bohužel začíná dost skřípat. Fandovství a ryzí nadšení pro věc se sice Vuorensolovi nedá upřít, a kdo se začátkem června zúčastnil slavnostní premiéry v Lucerně, musel uznat, že ten člověk svými filmy skutečně žije. Nicméně zvládnout tak velký projekt se mu bohužel napodruhé úplně nepodařilo.

Ne že by Vuorensola neměl dost ingrediencí na to, aby i tentokrát připravil dostatečně šílenou směsici až dadaistické absurdnosti a společenské nadsázky – hlavní hrdinové se totiž musí vydat do středu země, aby zde svedli lítou bitvu o osud lidstva s galaktickou rasou ještěrů, kteří si v podobě světových tyranů a ideologických vůdců po celá tisíciletí pohrávali s osudy lidí. Zápletka je tedy v rámci žánru dostatečně nosná a Vuorensola ji vytěžuje na maximum. Navíc přidává i další rozměr v podobě kritiky zaslepenosti přívrženců náboženských hnutí, což je leitmotiv, na který si dnes jen tak někdo netroufne a který tak skvěle fungoval např. v Životě Briana od Monty Pythonů.

Přehrajte si trailer Problém je ovšem v tom, že je celý děj velice kostrbatý a chybí mu jasná dramaturgie, která by dokázala jednotlivé pasáže navzájem vybalancovat do potřebné rovnováhy. Tento nedostatek je o to markantnější, když si uvědomíte, že se film navzdory rozpočtu pořád skládá z celé řady scén, které jsou ať už záměrně, nebo z nedostatku prostředků jako vystřižené z filmů Eda Wooda a jejich vyznění je z hlediska celkového dojmu výrazně problematické (a to navzdory tomu, co se zrovna na plátně děje). Přidejte si k tomu nepřesvědčivé herecké výkony některých hlavních protagonistů a brzy přijdete na to, že film nezachrání ani Udo Kier v sedle Tyranosaura rexe.

Na druhou stranu má film pořád svoje kouzlo a prodává ho s šaramantností podomního obchodníka, který dobře ví, co klienti chtějí slyšet. Mnohé gagy a situace jsou vtipně vypointované (honička s Margaret Thatcher a papežem Urbanem II., potitulková scéna) a tvůrcům nelze upřít odvahu a buldočí vytrvalost, se kterou na diváka chrlí jednu absurdnost za druhou. Jsou to právě tyto devizy, které rozkolísaný film táhnou z úplného dna až na hladinu, a je škoda, že se nepovedlo celý projekt dostatečně odladit, aby se stal víc filmovým a méně fanouškovským. Já ale pevně věřím, že se to tvůrcům napotřetí podaří – není totiž tajemstvím, že univerzum Iron Sky přilákalo čínské producenty, kteří zjevně věří kouzlu Tima Vuorensoly a ten tak bude mít šanci na reparát. Je ovšem otázkou, jak si s neposednými tématy předchozích filmů poradí čínská cenzura...