Cival

„Žiješ sen každýho chlapa,“ řvou na Ashtona Kutchera jeho veselí kumpáni. A mají pravdu. Protože Natalie Portman je co do sexuálních fantazií sakra žádaná. A teď nemluvím jen o pubertálních geecích, kteří i po letech pořád masturbují u wallpaperů s Amidalou – hned jakmile ta holčička z Leona povyrostla, stala se idolem, který ke statutu krásky ani nepotřebuje superdlouhé nohy nebo monstrózní podprsenku. Natalie je prostě velmi pohledná paní, která se ještě nestihla okoukat. Tudíž bylo od filmařů velmi prozřetelné ji obsadit do role zaneprázdněné lékařky, jejíž jedinou touhou je souložit. Tedy… souložit a nic víc k tomu nepřidávat. Žádná romantika, jen rychle odbýt tělesné potřeby ve skladu nebo na nemocničním lůžku, a pak zas s čistou hlavou budovat kariéru. Ashton Kutcher ví, co taková role obnáší, protože si ji už střihl v Samcovi. Ve škatulce se mu zjevně zalíbilo, a tak se zase objevuje v romantické komedii, kde se furt řeší sex. Jenom je teď za citlivku hned od začátku. Což nevadí, protože tentokrát to naštěstí vypadá, že se ve filmu pojede podle smysluplně vystavěného scénáře, kde se najde prostor i pro něco malinko hlubšího a samozřejmě zábavnějšího. Na komediálního klasika Ivana Reitmana je tohle sice podivně usedlá látka (žádní anální vetřelci nebo monstrózní brácha panáčka Michelina), ale můžeme si být alespoň jisti, že po řemeslné stránce bude uchopena bez problémů.